Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
VELKÁ AUKCE SBÍRKY MINCÍ A MEDAILÍ FRANTIŠKA JOSEFA I.
15. a 16. aukce od firmy Macho & Chlapovič
Po úspěšném prodeji profilové sbírky Československých mincí a medailí z loňského roku, si Česko – Slovenský aukční dům připravil další lahůdku v podobě patnácté aukce, kde bude dražena sbírka mincí a medailí Františka Josefova s více než 600 položkami ve zlatě a stříbře. Následující šestnáctá aukce bude všeobecná a klasicky v ní nalezneme položky od Keltských mincí přes bohemika a uherské ražby, mince Habsburků, období Československa po světové mince, bankovky a vyznamenání. Nyní si pojďme blíže představit první z nich.
Habsburské panovníky po revolučních letech 1848–1849 rozšířil 2. prosince 1848 mladičký, teprve osmnáctiletý panovník František Josef Karel Habsburský z Boží vůle císař rakouský, král český, uherský, lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimirský a illyrský, král jeruzalémský, arcivévoda rakouský atd… Jeho vláda trvala úctyhodných 68 let, které jsou jasně patrné i na v ý voji portrétu panovníka na mincích od mladičkého chlapce, přes dospívajícího muže až k serióznímu zkušenému vladaři. Z numismatického pohledu to byla doba, kdy docházelo k několika zlomům, z konvenční a spolkové měny, se přešlo na tu korunovou. Renezanci zažilo také medailérství a rytci se mohli realizovat při nejrůznějších příležitostech (Střelby, návštěvní medaile, v ýstav y, v ýročí…).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU