MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Jak nekoupit falzum 3. část
K tématu falešných mincí se vracím daleko dříve, než jsem očekával.
K napsání dalšího pokračování mne přiměla skutečnost, že na
numismatickém trhu se začala objevovat falza vzácných československých
mincí. Mají svůj původ v Číně, kde jsou legálně průmyslově vyráběna,
protože jejich výroba stejně tak jako výroba mnohých jiných padělků není
dle tamních zákonů trestná. Jsou spolu s velkým množstvím raritních mincí
mnoha států celého světa oficiálně nabízena ke koupi na internetu, a to na
adrese internetového obchodu www.jinghuashei.com.
Případný zájemce si může vybrat především z obrovské nabídky mincí USA, a to od dolarů z let 1794 až 1804 přes různé půldolary, čtvrtdolary, 20centy, dimy a půldimy, tří a dvoucenty, měděné a stříbrné centy 1792 až po zlaté dvaceti-, deseti-, pětia dvouapůldolary.
Sběratelsky zajímavé jsou pro české numismatiky i ražby německé. Z nich jsou nabízeny různé 2tolary, např. augsburský 2tolar 1645 s titulem Ferdinanda III., KM:77, Dav.:5039, bavorský svatební 2tolar Ludvíka I. z roku 1842, KMG.:431.1, hannoverský 2 tolar/3 ½ gulden Jiřího
V. 1855 B, KMG.:229 nebo pruské 2 tolary 1841 A, 1842 A. Lze koupit i německé koloniální ražby, konkrétně 5 marku 1894 Nová Guinea nebo 2 marku 1893 a 1894, obě Německá Východní
Afrika.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
