NÁKUP BEZ REGISTRACE.
Nakupujte pohodlně a jednoduše. Starosti nechejte na nás.
Zboží Vám doručíme cenným psaním České pošty.
(diskrétní obal, bezpečnostní balení, pojištění zásilky na plnou hodnotu obsahu)

*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail). Jednotný poplatek za expedici zásilky 99 Kč platí pro celou ČR a zahrnuje již balné, poštovné a pojištění zásilky. Distribucí maloobchodních objednávek je pověřena firma Zlaté mince - Numismatika. (zlate-mince.cz)

Prodej zboží s místem dodání mimo Českou republiku podléhá dle § 110 zvláštnímu režimu jednoho správního místa a daň z přidané hodnoty podléhá legislativě příslušného státu.

Petr Parléř - 28mm stříbro b.k.

Petr Parléř
Petr Parléř (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399 Praha) byl německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky, působil převážně v českých zemích.

Roku 1356 ho císař Karel IV. povolal do Prahy, aby po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu (později nazvaný Karlův), Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře.

V Praze zakoupil Parléř dům v dnešní Loretánské ulici, stal se váženým měšťanem a konšelem hned ve dvou pražských městech - na Hradčanech a ve Starém městě Pražském. Stál v čele významné císařské stavební huti, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jeho díle do roku 1406 pokračoval syn Jan, který huť vedl od roku 1398. Druhý syn Václav se po vyučení v otcově huti v roce 1397 stal vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Po Janově smrti převzal pražskou huť mistr zvaný Petrlík. Parléřovská huť v Čechách zanikla kolem roku 1419 v době husitských válek, i když určitá aktivita pod vedením mistra Petrlíka, jenž zemřel roku 1454, je zaznamenána při stavbě věže a trojlodí pražské katedrály ještě ve třicátých letech 15. století.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice

Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..

Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.

Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Věčný Egypt plný zlata.

Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy. „nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a „nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.

Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.

Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.

Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.

Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.

Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".

Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.

Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.

Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "

I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.