Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.