MIROSLAV HRIC Mistři české numizmatiky
Miroslav Hric patří k nejznámějším slovenským autorům ražené numizmatiky.
Rodák ze Žiaru nad Hronom pochází z umělecky založené rodiny: už jeho děd byl kovorytcem razidel v kremnické mincovně a výtvarníkem byl i jeho otec. V roce 2000 úspěšně ukončil Školu užitkového výtvarnictví a nastoupil do sochařského ateliéru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. O devět let později obhájil doktorandské studium v oboru kresba...
Miroslav Hric má za sebou čtrnáct samostatných výstav a řadu sympozií doma i v zahraničí. Mezi odborníky, kteří ovlivnili Hricův umělecký vývoj, patří jeho učitelé akademičtí sochaři Ivan Lipták a Ján Hoffstädter. Miroslav Hric realizoval pamětní mince pro Českou národní banku, Národnú banku Slovenska, Pražskou mincovnu a další zadavatele. K jeho posledním pracím patří medaile upomínající na sté výročí narození pražského architekta Antonína Balšánka. Miroslav Hric žije a tvoří v Banské Štiavnici, ve městě historicky spjatém s těžbou drahých kovů, z nichž pak kremnická mincovna razila proslavené mince.
Pane Hrici, máte spočítáno, kolik medailí a mincí jste do dnešního dne vytvořil a realizoval?
Vůbec netuším. Mám takovou filozofii, že každou novou minci se snažím dělat lepší oproti té minulé, takže počty nebo úspěchy se příliš nezabývám. Dodnes vlastně ani nemám katalog, který by všechny práce nějak shrnoval. V budoucnu ho ale plánuji udělat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013