Svatý Václav Český patron na moderních ražbách
Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.
A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době:
díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.
Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.
Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.
A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU