Svatý Hostýn – významné mariánské poutní místo v pohoří Hostýnské vrchy na střední Moravě. Podle legendy se ve 13. století na vrcholu Hostýn ukrývali lidé před tatarskými nájezdníky. Po usilovných modlitbách k Panně Marii se přihnala bouře, která útočníky zahnala. Dominantou místa je barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie (718 m) s přilehlou křížovou cestou Dušana Jurkoviče. Severněji se nachází druhý vrchol Hostýna s rozhlednou (736 m) a zdaleka viditelným rotorem větrné elektrárny.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je nejvýznamnější církevní stavbou na vrcholu Hostýn. Její základní kámen byl posvěcen v roce 1721, návrh vytvořil kroměřížský architekt italského původu Ignác Cyrani a na výstavbu dohlížel stavitel Tomáš Šturm. Objekt byl dokončen v roce 1748 a vysvěcen olomouckým biskupem. Ovšem už po necelých čtyřiceti letech nechal císař Josef II. svatostánek zrušit jako přebytečný. Chátrající pamětihodnost se základní opravy dočkala v letech 1841 – 45. Důkladnější opravy však byly zahájeny až v roce 1887, kdy Hostýn obydleli jezuité.

Postavu hostýnské Madony s Ježíškem vytvořil v roce 1845 brněnský sochař a řezbář německého původu Benedikt Edele. Ten je také autorem níže umístěného reliéfu, který připomíná legendu o zázračném odvrácení tatarského útoku. V roce 1912 byly obě sochy opatřeny uměleckými korunkami od profesora Josefa Fanty.

Jezuité se na Hostýn vrátili po čtyřicetileté pauze v roce 1990. Zároveň byla obnovena činnost Matice svatohostýnské, která poutní místo udržuje.