1997 - b.k. -sv. Vojtěch

Při příležitosti tisíciletého výročí úmrtí sv. Vojtěcha vydává Česká národní banka do oběhu dnem 16.dubna 1997 stříbrnou pamětní 200 Kč minci. Při zachování stejného obrazu se mince vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém běžném a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof. Mince proof kvality se od běžné mince liší v povrchové úpravě. Zatímco u běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf je matován. Rozdílná je i hrana mincí, u běžné kvality je vroubkovaná, u kvality proof je hladká.

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a l00 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto povoleny odchylky nahoru i dolů u obou provedení stejně. V hmotnosti to je 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle 0,1 mm a v obsahu stříbra 0,5 %.

Dominantou lícní strany je velký státní znak České republiky bez štítu položený přes celé mincovní pole . Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty "200 Kč" je v uzavřeném opisu při okraji mince. Ústředním motivem rubové strany je zpodobení sv. Vojtěcha jako biskupa. Předlohou k této podobě byl fragment z cyklu o Vojtěchově životě umístěném na kostelních vratech v polském Hnězdně. Opis " + SV. VOJTĚCH" se nachází při levém okraji a letopočty " 997 - 1997 " při pravém okraji mince. Iniciála autora návrhu mince, akademického sochaře Ladislava Kozáka, " LK" je zakomponována do obrazu v dolní části štóly vlevo od spodního okraje berly. Ražbu provedla Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince uprostřed pod státním znakem.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu v růžové barvě. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je samostatná karta.

1000. výročí úmrtí sv. Vojtěcha                  

Dlouho zapovězená duchovní témata jsou pro řadu výtvarníků velmi přitažlivá. Zájem o ně se projevil i v soutěži na návrh pamětní mince k miléniu úmrtí sv. Vojtěcha. Do soutěže bylo předloženo 28 návrhů.                

Pouhý zájem ani snaha nestačily. Komise, jejíhož zasedání se dna 24. dubna 1996 účastnili i zástupci pražského arcibiskupství, požadovala víc. Kancléř arcibiskupství ing. Petr Ettler v průběhu hodnocení poukázal na „zlaičtění“ české společnosti a její značný odstup od církevních otázek. Pro výtvarníky, kteří se v duchovní problematice a symbolice orientují jen s obtížemi, může byt zpracování návrhu na peníze s takovou tématikou těžkým úkolem. Jeho slova byla jakýmsi epilogem za zasedání komise, která hodnocení soutěže ukončila v prvním kole. Komise konstatovala, že žádný z autorů neprojevil větší míru tvůrčího přístupu ke zpracování daného námětu. Žádnému ze soutěžících se nepodařilo vyjádřit úlohu a poslání sv. Vojtěch, který byl v souvislosti se současnou snahou České republiky o integraci do jednotné Evropy velmi často označován za „prvního Evropana“.                

Život druhého pražského biskupa a prvního českého světce probíhal ve znamení sporu s vládnoucím přemyslovským knížetem Boleslavem II. Pražský biskup Vojtěch pobýval vlastně v emigraci v klášterech v Itálii a Řecku, na císařském dvoře Oty III. a polského krále Boleslava Chrabrého. V zahraničí byl i v době vyvraždění rodu Slavníkovců panujícími Přemyslovci.                

Význam pražského biskupa pro tehdejší Evropu potvrzuje fakt, že po jeho mučednické smrti na misi ve východním Prusku vykoupil Boleslav Chrabrý jeho tělo tak, že je vyvážil zlatem a nechal je uložit v katedrále v Hnězdně. Vojtěch byl uctíván i v Maďarsku, neboť měl pokřtít prvního uherského krále Štěpána.                

Komise na svém prvním jednání o návrzích pamětní mince k poctě sv. Vojtěcha vybrala z předložených návrhů pět, u nichž doporučila vypracování nových návrhů či úpravu návrhu předložených podle připomínek komise. Se zástupci pražského arcibiskupství bylo dohodnuto setkání, na němž bude přiblížena výtvarníkům osobnost sv. Vojtěcha a jeho úloha v historii i odkaz pro současnost. Do užší soutěže byli vyzváni Petr Horák, Jiří Harcuba, Ladislav Kozák, František Pavlů a Radka Sehnoutková. Zhodnocení upravených návrhů proběhlo dne 18. září 1996. První cenu a doporučení k realizaci obdržel svou jednoduchostí velmi působivý návrh Ladislava Kozáka. Jednoduchost vycházela z tradic románské kultury. Autor k dosažení záměru převzal vyobrazení sv.Vojtěch z kostelních vrat v Hnězdně, která jsou považována na českou práci. Žádný další z předložených návrh nedosáhl z hlediska vyjádření myšlenkového obsahu kvalit Kozákova návrhu. U návrhu Petra Horáka, který obdržel II. sníženou cenu, komise poznamenala, že vychází více z byzantských tradic, což je neslučitelné s náboženskou orientací sv. Vojtěcha. Návrh Radky Sehnoutkové, který obdržel rovněž II. sníženou cenu, byl velmi dobře hodnocen především pro výtvarné kvality portrétu, zadání soutěže však nebylo beze zbytku naplněno.                

Bankovní rada doporučení komise k realizaci návrhu přijala a dne 16. 4. 1997 vyšla v pořadí třetí mince za sebou podle návrhu Ladislava Kozáka. Mince se stala velmi populární a úspěšnou i mezi sběrateli. Byla představena veřejnosti na shromáždění k oslavě milénia úmrtí sv. Vojtěcha.