ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Alois Klar

Aloys Klar

Předložené návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno 18 sádrových modelů, a to pro nevýstižnost ve ztvárnění zadaného tématu, případně pro výtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci. 11 návrhů, které lépe vystihovaly osobu Aloyse Klara a byly na vyšší výtvarné úrovni, získalo odměnu ve druhém kole. Do třetího kola postoupilo pět návrhů, které byly podle názorů členů komise výtvarně nejzdařilejší a tematicky nejvýstižnější.

Komise rozhodla o neudělení první ceny a namísto toho dva návrhy obdržely druhou cenu. První z nich získala kombinace návrhu lícní strany autora Branislava Ronaie a rubové strany od Mgr. Art. Miroslava Hrice, Art.D, a to za dokonalé vystižení tématu na lícní straně a nejvýstižnější portrét na rubové straně. Této kombinaci návrhů komise zároveň udělila doporučení k realizaci. Další druhou cenu v soutěži obdržela zbývající kombinace návrhů Branislava Ronaie a Mgr. Art. Miroslava Hrice, Art.D (lícní strana). Třetí cenu komise udělila návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který byl hodnocen jako kultivovaný a výstižný. Zbylé dva návrhy MgA. Josefa Šafaříka a pana Vojtěcha Dostála, DiS., které rovněž postoupily do třetího kola, získaly mimořádnou odměnu.

Bankovní rada rozhodovala o realizaci mince dne 10. listopadu 2011 a rozhodnutí komise o realizaci mince podle společného návrhu pana Branislava Ronaie a Mgr. Art. Miroslava Hrice nepodpořila. Jako vhodnější bankovní rada považovala realizovat kompletní návrh pana Branislava Ronaie.

2.cena (líc)
2. cena líc

2.cena (rub)
2. cena rub

3.cena

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

České šlechtické rodové ražby 16.–17. století Návštěva galerie

Výstav s numismatickou tematikou je u nás jako šafránu a tak mě mrzí, že o této extrémně zajímavé jsem se dozvěděl až několik dní před jejím koncem, takže vy, čtenáři, ji už bohužel nestihnete shlédnout.

I tak mi dovolte o výstavě alespoň poreferovat.

Výstava České šlechtické rodové ražby 16.-17. století proběhla od 25. července do 24. října 2012 v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici v Praze. Podzemní prostory této galerie jsou pro takovou výstavu víc než vhodné. Návštěvník je krásně oddělen od každodenní reality a má možnost se soustředit pouze na vystavené objekty. Těmi byly kopie mincí, jež zpracovalo Konzervátorské pracoviště Východočeského muzea v Pardubicích. Originály mincí ze své numizmatické sbírky pro zhotovení kopií pro výstavu zapůjčilo Východočeské muzeum v Pardubicích, které se pyšní nádhernou sbírkou (navíc vystavenou).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů

Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.