ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu

Bedřich Hrozný (6. 5. 1879 – 12. 12. 1952) – český jazykovědec a orientalista, který rozluštil jazyk Chetitů.

Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem v rodině evangelického faráře Václava Hrozného. Po ukončení kolínského gymnázia nastoupil roku 1897 na univerzitu ve Vídni, kde studoval orientalistiku. Po absolutoriu v roce 1901 získal jednoroční stipendijní pobyt v Berlíně. V té době publikoval první vědecký text nazvaný Peníze Babylóňanů.

V roce 1902 se Bedřich Hrozný stal zaměstnancem vídeňské univerzity. Po návratu z první vědecké výpravy do Palestiny, kde se podílel na překladech klínopisných textů, byl jmenován univerzitním docentem pro řeči semitské.

Pozornost světové odborné i laické veřejnosti na sebe Hrozný zaměřil ve válečném roce 1915, kdy zveřejnil první přeložená slova a věty klínového písma dosud neznámého jazyka. Český vědec dokázal, že se jedná o písmo Chetitů a že patří do rodiny jazyků indoevropských.

Do rodné země se vrátil s koncem první světové války v roce 1918 a zanedlouho byl jmenován profesorem Karlovy univerzity v Praze, kde založil katedru orientalistiky zabývající se zkoumáním klínopisu.

V roce 1924 vedl první českou expedici do Sýrie. Byla úspěšná: její členové objevili pozůstatky řeckých staveb, starobylou keramiku a terakotové sošky. O rok později přišla další výprava, tentokrát do turecké Anatolie. Při vykopávkách na pahorku Kültepe expedice našla archiv asyrských kupců zaznamenaný na klínopisných tabulkách a v okolí pak pozůstatky chetitského města Kaneš (asi 15 km od Kayseri).

Koncem dvacátých let stál Hrozný u zrodu Orientálního ústavu a časopisu Archiv orientální, jenž ústav vydává dodnes. V té době už byl považován za vědeckou autoritu a přednášel na mnoha zahraničních univerzitách.

V roce 1939 se stal rektorem Karlovy univerzity, po uzavření vysokých škol nacisty se věnoval přednáškám a přípravě knihy Nejstarší dějiny Přední Asie, Kréty a Indie. V roce 1947 obdržel Bedřich Hrozný Státní cenu a o pět let později byl jmenován členem Československé akademie věd. Skonal 12. prosince 1952. Jeho ostatky byly nejprve uloženy na evangelickém hřbitově v Lysé nad Labem, později přeneseny na obecní hřbitov. Původní náhrobní obelisk se nachází v areálu tamního evangelického sboru. Bedřich Hrozný je považován za zakladatele vědního oboru chetitologie.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.

Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.

Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.

Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

PAPÍROVÁ PLATIDLA Marie Terezie

S rozvojem finančního trhu a s ním spojeného úvěrového hospodářství vzrůstá na přelomu 16. a 17. století i množství specializovaných bankovních ústavů.

Hlavní činností těchto bank bylo zejména zprostředkování úvěrů a bezhotovostních plateb. Klienti těchto bank si v rámci ústavu zřizovali finanční konta, pomocí kterých pak prováděli jednotlivé bankovní operace.

Velký rozmach bankovních institucí zaznamenávala zejména Itálie, z níž se dále šíří do severní a Západní Evropy. Už v roce 1656 získává Johan Palmstruch od švédského krále Karla X. Gustava povolení k založení Stockholm Banco s právem vydávat bankovky, s jejichž vydáváním se začalo 16. června 1661. Jednalo se o zčásti předtištěné bankovky, do kterých úředník vypisoval potřebné údaje, které stvrzoval vlastnoručním podpisem a pečetí. Tyto tzv. Kreditiv-Sedlars znějící na různé druhy mincí švédské měny byly z počátku vázány na majitele a od roku 1667 je bylo možné i převádět. V našich zemích se s prvními bankovkami setkáváme až za vlády Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.