Bohumil Hrabal (28. 3. 1914 – 3. 2.
1997) – český spisovatel. Ve světě nejpřekládanější český autor dvacátého
století.
Bohumil Hrabal se narodil v Brně Židenicích svobodné
matce Marii Kiliánové. Příjmení Hrabal dostal až poté, kdy se jeho matka
provdala za Františka Hrabala, který pracoval jako účetní v malém pivovaru
v Polné. Oba rodiče se věnovali divadlu, zajímavostí je, že také mladý
Bohumil se už ve čtyřech letech objevil v Jiráskově hře Vojnarka.
V roce 1919 se rodina přestěhovala do Nymburka, kde
František dostal místo správce pivovaru a kde Bohumil absolvoval základní
školu i gymnázium. Ve škole budoucí spisovatel nijak neoslňoval a raději
se toulal nebo naslouchal vyprávěním strýce Josefa, jehož si velmi
oblíbil. Pepin, jak strýce nazývali, byl osobou velmi živelnou a pro
Hrabalovu tvorbu neobyčejně inspirující.
Po maturitě mladý Hrabal nastoupil na právnickou
fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale kvůli uzavření českých vysokých
škol okupačními úřady studia dokončil až v roce 1946. Mezitím sbíral
zkušenosti jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech. V letech 1947
až 1949 pracoval jako obchodní cestující. Pak nastoupil do oceláren
v Kladně, kde v roce 1952 utrpěl těžký úraz: po zotavení pracoval jako
balič papíru v libeňských sběrných surovinách. Od roku 1959 byl kulisákem
v divadle S. K. Neumanna. Jako profesionální spisovatel začal působit od
roku 1963. Svým lidovým vypravěčským stylem Bohumil Hrabal okouzlil
čtenáře na celém světě. Řada jeho děl byla zfilmována, tragikomedie
z období druhé světové války Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela
získala dokonce Oscara (1967) za nejlepší cizojazyčný film. Hořce poetický
film Skřivánci na niti z roku 1969 se po dvaatřiceti letech, kdy ležel
v trezoru, dočkal Zlatého medvěda, hlavní ceny filmového festivalu
v Berlíně. Po dramatických událostech v roce 1968 a v době normalizace se
Hrabal stal nežádoucím a několik let oficiálně nemohl publikovat. Přesto
dál píše a vznikají slavná díla, například Obsluhoval jsem anglického
krále nebo trilogie Postřižiny. (Oba tituly byly též zpracovány filmově.)
Úplné satisfakce se Hrabal dočkal až po roce 1989, kdy se stal
nejčtenějším českým spisovatelem. Zemřel po pádu z okna pražské nemocnice
Na Bulovce.