ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři b.k.

Zahájení výuky na Pražské konzervatoři připomene pamětní stříbrná mince, kterou vydává Česká národní banka do oběhu 30. března 2011.

Výtvarný návrh mince byl vybrán v neomezené anonymní soutěži, do které autoři zaslali 21 sádrových modelů. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Martina Daška, druhou cenu komise udělila návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové a na třetím místě skončil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Bankovní rada na svém zasedání dne 25. února 2010 schválila realizaci mince podle návrhu MgA. Martina Daška.

Česká mincovna a.s. razila mince ze stříbra o ryzosti 0,925 v běžném a špičkovém (tzv. proof) provedení, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm.

Na líci dvousetkoruny je kompozice tří hudebních nástrojů, které jsou předmětem výuky na Pražské konzervatoři. Vlevo je lesní roh, uprostřed hoboj a vpravo violoncello. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v horní části vyobrazení violoncella. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky.

Na rubu dvousetkoruny je kompozice dalších hudebních nástrojů – vlevo je fagot, uprostřed hoboj a vpravo v obrysu kontrabas. Pod letopočtem „2011“ je značka autora dvousetkoruny, MgA. Martina Daška.

Ke každé minci se dodává katalogová karta béžové barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Zahájení výuky na pražské konzervatoři

Hodnocení v Komisi pro posuzování návrhů na české peníze proběhlo dne 26. ledna 2010. Odborným poradcem byl Mgr. Pavel Trojan, ředitel Pražské konzervatoře. Jeden návrh byl pro nesplnění technických podmínek soutěže vyřazen z dalšího hodnocení. Ostatní návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno devět návrhů, a to zejména pro nedostatečné vystižení tématu, přílišné zaměření na architekturu budovy Pražské konzervatoře, případně pro výtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci. Ve druhém kole získalo základní odměnu sedm návrhů, které byly výtvarně na vyšší úrovni a výstižněji zachycovaly zadané téma. Zvýšenou odměnu ve druhém kole obdržel jeden návrh za profesionální zpracování tématu.

Do třetího kola postoupily tři návrhy, které byly podle názorů členů komise výtvarně nejzdařilejší a nejvýstižněji zobrazovaly zadané téma. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Martina Daška pro výjimečně čisté, graficky i sochařsky dokonalé řešení obou stran kompozice a vyjádření určité jemnosti hudby. Druhou cenu obdržel návrh akademické sochařky Majky Wichnerové za velmi razantní kompozici. Třetí cena byla udělena návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za dobře vyplněné obě strany mince a zobrazení jak hudebních nástrojů vyučovaných na Pražské konzervatoři, tak její budovy.

Návrh akademické sochařky Majky Wichnerové oceněný za velmi razantní kompozici

Třetí cena pro návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za dobře vyplněné obě strany mince a zobrazení jak hudebních nástrojů vyučovaných na Pražské konzervatoři, tak její budovy.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Medaile nejsou peníze, varovala Česká národní banka.

Česká národní banka zaostřila na medaile s miniaturou tisícikorunové bankovky.

Praha - Varuje veřejnost, že nejde o platné mince s nominální hodnotou 1 000 korun a zároveň vyzve společnost HMK GmbH, aby medaile upravila, nebo ukončila propagační akci.

Medaile společnost nabízí za 199 korun a při rychlém objednání k ní slibuje poslat ještě hodinky. Na jiných internetových stránkách však mincovní obchod nabízí pozlacené medaile za cenu 1055 korun.

Medaile má na jedné straně vyražen název státu "Česká republika", na druhé straně text "tisíc korun českých". Spojení těchto dvou motivů může podle centrální banky mást lidi, kteří si ji koupí, protože ji mohou považovat za platnou pamětní minci vydávanou ČNB.

"Medaile vydané soukromým subjektem v žádném případě nesmí obsahovat jakékoliv označení používající název české peněžní jednotky," uvedl mluvčí České národní banky Marek Petruš.

Banka uvedla, že pokud by byla medaile zneužita v peněžním oběhu a poškozená strana by ji přijala v dobré víře, že se jedná o zákonné platidlo, mohlo by se na jednání firmy HMK GmbH nahlížet jako na napomáhání k trestnému činu podvodu.

Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma

Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.