ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři Proof

Zahájení výuky na Pražské konzervatoři připomene pamětní stříbrná mince, kterou vydává Česká národní banka do oběhu 30. března 2011.

Výtvarný návrh mince byl vybrán v neomezené anonymní soutěži, do které autoři zaslali 21 sádrových modelů. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Martina Daška, druhou cenu komise udělila návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové a na třetím místě skončil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Bankovní rada na svém zasedání dne 25. února 2010 schválila realizaci mince podle návrhu MgA. Martina Daška.

Česká mincovna a.s. razila mince ze stříbra o ryzosti 0,925 v běžném a špičkovém (tzv. proof) provedení, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm.

Na líci dvousetkoruny je kompozice tří hudebních nástrojů, které jsou předmětem výuky na Pražské konzervatoři. Vlevo je lesní roh, uprostřed hoboj a vpravo violoncello. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v horní části vyobrazení violoncella. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky.

Na rubu dvousetkoruny je kompozice dalších hudebních nástrojů – vlevo je fagot, uprostřed hoboj a vpravo v obrysu kontrabas. Pod letopočtem „2011“ je značka autora dvousetkoruny, MgA. Martina Daška.

Ke každé minci se dodává katalogová karta béžové barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Zahájení výuky na pražské konzervatoři

Hodnocení v Komisi pro posuzování návrhů na české peníze proběhlo dne 26. ledna 2010. Odborným poradcem byl Mgr. Pavel Trojan, ředitel Pražské konzervatoře. Jeden návrh byl pro nesplnění technických podmínek soutěže vyřazen z dalšího hodnocení. Ostatní návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno devět návrhů, a to zejména pro nedostatečné vystižení tématu, přílišné zaměření na architekturu budovy Pražské konzervatoře, případně pro výtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci. Ve druhém kole získalo základní odměnu sedm návrhů, které byly výtvarně na vyšší úrovni a výstižněji zachycovaly zadané téma. Zvýšenou odměnu ve druhém kole obdržel jeden návrh za profesionální zpracování tématu.

Do třetího kola postoupily tři návrhy, které byly podle názorů členů komise výtvarně nejzdařilejší a nejvýstižněji zobrazovaly zadané téma. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Martina Daška pro výjimečně čisté, graficky i sochařsky dokonalé řešení obou stran kompozice a vyjádření určité jemnosti hudby. Druhou cenu obdržel návrh akademické sochařky Majky Wichnerové za velmi razantní kompozici. Třetí cena byla udělena návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za dobře vyplněné obě strany mince a zobrazení jak hudebních nástrojů vyučovaných na Pražské konzervatoři, tak její budovy.

Návrh akademické sochařky Majky Wichnerové oceněný za velmi razantní kompozici

Třetí cena pro návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za dobře vyplněné obě strany mince a zobrazení jak hudebních nástrojů vyučovaných na Pražské konzervatoři, tak její budovy.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

POKLADY Z VRAKŮ (5)

Stříbro z Manila Bay – záchrana Filipínského národního pokladu během druhé světové války

Během 60 dní po útoku na Pearl Harbor si Japonci vytvořili kontrolu nad vodami od Beringova moře po Indický oceán, od Číny po Novou Guineu. V cestě jim stála pevnost Corregidor, kde se nacházelo zlato a stříbro patřící filipínskému ministerstvu financí. Vojáky USA čekal nelehký úkol ochránit poklad v hodnotě desítek milionů dolarů před nepřítelem.

Filipínské peso pod správou USA
Filipíny spravované Španělskem byly odstoupeny USA po prohře ve španělsko-americké válce roku 1898. Vytvoření civilní autority pod suverenitou USA vyžadovalo mimo jiné i funkční systém oběživa. Španělské mince v oběhu byly opotřebené a mince USA měly pro chudou ekonomiku Filipín příliš vysokou hodnotu. Roku 1903 bylo proto zavedeno nové hybridní oběživo. Mince měly nominály v pesos a centavos, ale byly vyrobeny podle stejných a nebo velmi podobných standardů jako mince USA. Peso o velikosti dolaru ale mělo hodnotu pouze 50 amerických centů. Ražba mincí pro Filipíny byla zahájena roku 1903 v mincovnách ve Filadelfii a San Franciscu. Kvůli růstu ceny stříbra v roce 1905 překročila koncem roku hodnota kovu ve filipínských mincích jejich nominální hodnotu a lidé je začali hromadit a tavit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

Češi nakoupili již několik tun zlata

V sousedních zemích vypukla zlatá horečka s nástupem finanční krize. Lidé ztrácejí důvěru v papírové peníze a raději si je mění za zlaté slitky a zlaté mince, dokud to jde.

Praha, 13.6.2009 - Méně movití zase nakupují oblíbené stříbrné mince American Eagle.

Češi však investují své úspory do drahých kovů pravidelně a dlouhodobě. Dokládají to statistické údaje ČNB.

Od roku 1993 kdy začala ČNB vydávat stříbrné a později i zlaté pamětní mince s českými motivy se vyrobilo 1 528 250 mincí ze stříbra o ryzosti 900/1000. Hmotnost stříbra obsaženého ve vyrobených mincích činila 17 880 kg.

Zlatých mincí bylo vyrobeno 165 260 kusů v pěti hmotnostech (1/10 oz, 1/5 oz, 1/4 oz, 1/2 oz a 1oz). K jejich ražbě bylo zapotřebí celkem 1 443 kg zlata nejvyšší ryzosti 999,9/1000.

V souvislosti s nedávno zveřejněným emisním plánem ČNB je patrné i množství zlata, které si pokračování ražby českých mincí z drahých kovů vyžádá.

Celková potřeba zlata pro ražbu 300.000 ks mincí v letech 2011-2015 představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 25 tisíc kusů pro jeden motiv cca 5,4 t.

Celková potřeba stříbra pro ražbu 1.250.000 stříbrných mincí představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 50 tisíc kusů pro motiv cca 18,2 t.

Je pravděpodobné že vedle sběratelů využije příležitost k nákupu českých mincí z drahých kovů i široká veřejnost. Objem zlatých rezerv držených českými občany tak vzroste na 6,8 tuny. To je přibližně polovina objemu zlatých rezerv, které drží sama ČNB.

Ve skutečnosti však bude objem privátních zlatých rezerv českých občanů mnohem vyšší. V uvedených statistikách ČNB totiž není zachycen objem investičního zlata ve formě zlatých cihliček, které ČNB neprodává.

ČNB neprodává ani zlaté mince, které vydává občanům přímo, ale prostřednictvím specializovaných prodejců. Mezi největší patří Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou a Zlaté Mince Numismatika v Obecním domě v Praze.