ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

2007 - b.k. - Ševčínský důl Příbram - Březové hory. Národní kulturní památka

Česká národní banka vydává dne 16. května 2007 do oběhu třetí zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví - Kulturní památka Ševčinský důl Příbram - Březové Hory. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,5 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku a na mezikruží v podobě ozubeného kola je neuzavřený opis s názvem cyklu "KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ". Ve spodní části mince je v oválném medailonu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky "2500 Kč". Značka mincovny, která minci razila, je umístěna při pravém spodním okraji mezi moravskou orlicí a názvem státu.
Na rubu mince je šachetní budova Ševčinského dolu s těžní věží a budova strojovny. V pravé dolní části strojovny je ročník ražby "2007" a nad ní je dobový městský znak Březových Hor. Ve spodní části mince jsou v oválném medailonu zachyceni tři horníci při práci v dole. Na mezikruží v podobě ozubeného kola je neuzavřený opis "ŠEVČINSKÝ DŮL • PŘÍBRAM • BŘEZOVÉ HORY". Autorem výtvarného návrhu mince je pan Luboš Charvát. Jeho iniciály, stylizovaná propojená písmena "LCH", se nacházejí nad pravým horním okrajem budovy strojovny.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Ševčínský důl Příbram

Ševčinský důl patří mezi významné památky technické architektury 19. století. Byl založen v roce 1813 na místě středověkého vodotěžného dolu a pojmenován nejprve po císaři Františkovi I. Později se změnil na důl Císaře Františka Josefa I. a v r. 1918 získal současný název podle významné rudné žíly. Důl má 32 pater a jeho celková hloubka, dosažená v r. 1909, činí 1128,8 m. Dominantou dolu je šachetní budova z roku 1879, vysoká 37,5 m, postavená ve stylu inženýrské architektury zvané Malakov, která je kombinací neomítnutých pálených cihel a kamene a vyznačuje se rovněž zdobnými architektonickými prvky (např. římsy, balustráda, tvarované cihly). Typická pro tuto budovu je věžička zakončená dřevěným ochozem, která byla určena pro astronomická pozorování. Těžní věž je z počátku 20. století. Součástí areálu Ševčinského dolu je i strojovna s unikátním pístovým kompresorem, cáchovna, bývalý bytový dům báňských úředníků a techniků a další provozní budovy. Celý areál je dnes základní částí Hornického muzea v Příbrami, největšího hornického muzea v České republice.

Text: Podle informačních materiálů Infocentra Městského úřadu Příbram a Hornického muzea Příbram

Fotografie: ČNB

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

FIDŽI Patriotismus na bankovce

Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.

Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.

Souostroví Fidži se skládá z více než 330 hornatých ostrovů, z nichž je trvale osídleno pouhých 110. Největší počet obyvatel tohoto souostroví tak logicky žije na dvou největších ostrovech Viti Levu a Vanua Levu. Evropané se zde trvale usadili počátkem 19. století, kdy v této části Tichého oceánu byl stále ještě zažitý kanibalismus. Život na vesnici se řídí podle náčelníka, který zde má rozhodující slovo a pozice náčelníka je dědičná z otce na prvorozeného syna. Fidži se hned dvakrát stalo součástí Commonwealthu, ale kvůli převratům z něj bylo posléze také vyloučeno. Toto souostroví získalo nezávislost na Británii v roce 1970. Fidži je svým způsobem velmi bohatá země, protože se zde daří nejen zemědělství, ale má také velké zásoby zlata, stříbra a měděných rud. Nedílnou součástí pro místní obyvatelstvo jsou také finance přicházející z turistického ruchu, protože na Fidži je ráj na zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

ROMAN SHAMILYAN Mistři české numizmatiky

Realizace první ražené medaile se Roman Shamilyan dočkal už v osmnácti letech.

Ve svých dvaceti pak zvítězil v soutěži o minci České národní banky. Rychlé úspěchy talentovanému mladíkovi s arménsko-ukrajinskými kořeny však rozhodně do hlavy nestouply. Roman je vybaven silnou sebereflexí, chutí se zdokonalovat, zároveň je z něj však cítit pokora. A to nejen k umění, které v něm objevil jeho otec a které považuje za dar, ale i k životu samotnému. S manželkou a synem žije v Jablonci nad Nisou, kde v letošním roce ukončí studium na tamní Vyšší odborné škole.

Loni se vám povedl husarský kousek. Vyhrál jste soutěž na minci ČNB, což je obdivuhodné i vzhledem k vašemu věku. Doufal jste v takový úspěch?
Přiznám se, že ne. Dělal jsem totiž ještě jednu minci společně se svým učitelem a většinu svých nadějí jsem vkládal právě do ní. Tuhle vítěznou jsem vlastně za prioritní nepovažoval. Zajímavé je, jak jsem se o vítězství dozvěděl. S kolegou Hanušem jsme se byli podívat v muzeu pošty a tam potkali pána z České mincovny a zeptali jsme se ho, jestli už zná výsledky soutěže. Říkal, že první místo získal někdo z naší školy. No a já jsem stál vedle něj a ptal se na jméno, on mě tehdy neznal, ale medaili nějak popsal a já jsem s nadšením vyhrkl: „Tak to bude moje!“ No, byl jsem velice překvapený a hned radostně volal domů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.