NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (4) Spisovatelé na bankovkách
Mezi vděčné motivy papírových platidel patří především umělci.
Vedle proslulých malířů a hudebních skladatelů se pak po nejvíce setkáváme i se spisovateli. Někteří z nich, jako na příklad James Joyce, jsou u nás takřka neznámí, naopak jiní jako Johann Wolfgang Goethe dosáhli světového ohlasu daleko za hranicemi své země.
Hans Christian Andersen
Dánský spisovatel Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v Odense na ostrově Fyn. Pocházel z chudých poměrů a prakticky až do svých čtyřiceti let byl závislý na podpoře mecenášů. Otec, který se živil jako krejčí, mu zemřel v 11 letech a mladý Hans musel zanechat studia a nastoupit do továrny. Ve 14 letech přesídlil do Kodaně, kde se živil coby loutkoherec a zpěvák. Zde se později seznámil s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který ho poslal na studia a zajistil mu stipendium krále Frederika Vi. Na gymnáziu ve Slagelse, odkud později přešel na školu v Helsingoru, kde zůstal až do roku 1827. Ve škole Andersen patřil spíše k podprůměrným žákům a později na tuto dobu vzpomínal jako na nejčernější a nejtrpčí roky svého života. Už před nástupem do školy byl vášnivým milovníkem literatury a znal nazpaměť i celé Shakespearovy hry. Později psal romány, básně, divadelní hry a především pohádky. Svou první knihu s názvem Duch v Palnatakově hrobě vydal už v roce 1821, nesetkala se však s velkým úspěchem a ne lépe na tom byly i další jeho knihy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Ze světa kovových známek (14) Školské známky a žetony
Převážně kovové známky, jež byly v minulosti užívány žáky škol nebo byly vydány školami či podpůrnými školskými dobročinnými spolky, možno rozdělit dle funkce na čtyři kategorie.
Známky, které zprostředkovávaly žákům potravinovou pomoc, ražby vydané jako učební pomůcky, školní pracovní známky a ostatní ražby.
Snaha zajistit žákům z chudých rodin alespoň jedno teplé jídlo denně, a to zejména v dobách přechodného nedostatku potravin za války či době po ní následující, vedla již ve druhé polovině XIX. století k zakládání podpůrných školských organizací. Některé školy nebo svépomocné spolky organizovaly výdej polévek a dalších jídel prostřednictvím kovových známek. Patrně nejstarším a zároveň i neznámějším zástupcem této kategorie je známka mladoboleslavského Spolku pro podporu studujících založeného 13. března 1868 (obr. 1). Podpora byla poskytována studentům gymnasia a řemeslnické školy, od roku 1876 také žákům měšťanské školy, později i mladoboleslavské reálky. Podmínkou získání podpory byl dobrý prospěch a vzorné chování. Obědy byly studentům poskytovány od roku 1871, není ale známo, zda k evidenci byly užívané již v té době známky s nominální hodnotou studentský oběd. Podobné známky vydal Podpůrný gymnasijní spolek ve Vrchlabí (obr. 2), Státní reálné gymnasium v Náchodě (obr. 3), České gymnasium v Plzni (obr. 4), charitativní charakter měla dozajista i známka na polévku obecné školy v Bynově na Děčínsku (obr. 5). Bezplatné teplé jídlo poskytoval studentům a žákům v Plzni Spolek pro stravování chudé školní mládeže, od roku 1891 součást Spolku obecná kuchyně v Plzni. Půl litru polévky a chléb byly potřebným žákům vydávány za lístky, které vybraní žáci obdrželi od třídního učitele1. Českým sběratelům dobře známé kovové známky Obecné kuchyně v Plzni se prodávaly výhradně dospělým strávníkům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
