Kalendárium 2012 Novinka z dílny Pražské mincovny
Unikátním program nazvaný Kalendárium 2012 uvádí na český numismatický trh společnost Pražská mincovna a.s. Čtyřiadvacet medailonů ze vzácných kovů postupně připomene mimořádné osobnosti a události české i evropské historie.
Série bude ražena v přísně limitovaném počtu. Zájemci si tyto jedinečné medailony mohou rezervovat na stránkách Pražské mincovny a.s.
Mezi osobnostmi, kterým budou věnovány jednotlivé tituly Kalendária 2012, se objeví takoví velikáni, jakými byli například učitel národů Jan Ámos Komenský, legendární tvůrce strunných nástrojů Antonio Stradivari, malíři Mikoláš Aleš a Josef Lada, či vynálezce kinematografu Auguste Lumière a další.
Série odstartuje v únoru
Celý program Kalendária zahájí medaile věnovaná stému výročí narození herečky Nataši Gollové. Jedna z největších hvězd československé kinematografie zažívala vrcholné období ve třicátých letech a v první polovině let čtyřicátých minulého století. Nezapomenutelné role ztvárnila například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
Sto let by v únoru tohoto roku oslavil i český výtvarník, ilustrátor, scénárista a režisér animovaných filmů Jiří Trnka. Mezi jeho nejslavnější loutkové filmy patří Staré pověsti České, Sen noci svatojánské nebo Haškův Dobrý voják Švejk. Únorovou emisi pak uzavře titul připomínající sto padesát let od založení Tělocvičné jednoty pražské (později známé jako Sokol pražský, dnes Česká obec sokolská).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
