POKLADY LATINSKÉ AMERIKY (2)
República Federal de Centroaméricaa Kostarika 1841–65
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.Španělsko oslabené napoleonskými válkami začalo postupně ztrácet kontrolu nad svým zámořským impériem. V roce 1821 skončila jedenáct let trvající mexická válka za nezávislost a Místokrálovství Nové Španělsko se stalo Mexickým císařstvím. Spolu s Mexikem získaly nezávislost i země Střední Ameriky, které se v roce 1824 spojily ve federaci República Federal de Centroamérica. Zlaté a stříbrné mince federace se sluncem nad horami a stromem Ceiba byly raženy ještě deset let po jejím rozpadu a byly často kontramarkovány Kostarikou která tak řešila nedostatek vlastních mincí v oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (30) Psí známky a jejich výrobci
Nejpočetnějším druhem našich nepeněžních účelových ražeb jsou psí známky - stvrzenky dokládající zaplacení poplatku za držení psa, jeho očkování proti vzteklině, případně nesoucí další údaje o totožnosti zvířete.
Svým provedením uzpůsobeným k nošení se blíží medailím, mezi něž bývají často řazeny.
Vybírání psí daně bylo povoleno roku 1869 na Moravě, v Čechách byla tato povinnost zavedena od roku 1873, k čemuž byl císařem Františkem Josefem I. vydán Zákon daný dne 29. března 1873 pro království České, kterýmž zplnomocňují se obce k uvedení daně ze psů1. Evidenční psí známky vydávaly každoročně tisíce obcí i další vydavatelé2, například okresy. Protože se vzory (tvary) těchto známek každoročně měnily, aby bylo již zdálky vidět, že za psa byla zaplacena daň, a od roku 1909, kdy byl vydán zákon o povinné kontumaci, byly zavedeny ještě kontumační známky předepsaného rombického tvaru (obr. 7-8), není se co divit, že psí známky jsou zdaleka nejpočetnější skupinou našich účelových ražeb. Odhaduje se, že v českých zemích bylo vydáno 200 000 druhů účelových známek (Světlá-Dubská - Likovský 1995, 166-167). Psí známky se na tomto počtu podílí osmdesáti procenty. Toto těžko představitelné množství dostává v posledních letech jasnější kontury. Hlavní podíl na tom má rozmach detektorové prospekce, která vynesla na světlo krom jiného i tisíce ztrátových psích známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
