Jak se dělá mincovna (16) Ražba zlatých mincí
Ve svých vzpomínkách se musím vrátit o více než 60 let zpátky, kdy jsem se vždycky v polovině května setkával se svojí tetou.
Ta k nám z Prahy přijížděla na vesnickou pouť. Můj děda i babička z otcovy strany, pocházeli každý z deseti dětí, a tak otec měl velké množství strýců a tet, a ještě více bratranců a sestřenic. Všichni cítili rodovou povinnost, alespoň jednou v roce k nám přijet. V tomto příbuzenstvu se vyznal jen můj otec, já jsem si to pozvolna třídil, ale oni ti lidé byli v principu hodně podobní. Žili většinou v okolních vesnicích a živili se jako zemědělci. Jedna otcova sestřenice byla výjimkou...
Otcova sestřenice se jmenovala Zdeňka. Byla švadlenou, neměla děti a nikdy se nevdala. Hlavním zdrojem jejího příjmu bylo vykládání budoucnosti z karet pro pražskou smetánku. Byla tajemná, měla nádherné velké tmavé oči a sametový hlas, ve kterém každé slovo znělo jako z jiného světa. Příbuzenstvu z karet vykládala a všichni tomu věřili. Zda se to splnilo, nevím. Mně, jako sedmiletému uličníkovi a zlobivci předpověděla, že jednou budu cestovat po světě a budu poznávat cizí země. Všichni jsme se tomu smáli, jenom ona svým výrazem v očích mě s lehkým úsměvem kárala, že karty nelžou.
V době vysokoškolských studií jsem svoji záhadnou tetu, na pokyn rodičů, občas navštěvoval, abych jí pověděl, jak se žije v bývalé hospůdce, kde se kdysi narodila její matka. Karty mi už nevykládala, protože viděla, že jsem žil v jiné realitě než ona. Když jsem se chystal na promoci, dne 3. července 1971, nebylo pochyb, že na tento významný den musím pozvat i svoji starou tetu. Po slavnostním převzetí vysokoškolského diplomu se ke mně tato dáma nenápadně přitočila. Byla celá v černém a vypadala jako z jiné doby. Dala mi na památku malou krabičku a popřála mi všechno dobré. Poděkovala za pozvání a nenápadně zmizela s tím, že se na společný oběd necítí dostatečně zdráva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Římská aréna v Pule
Bankovky s tématem Římské arény v Pule s nominální hodnotou 10 kuna se objevily již v roce 1993/1994. Později také v následujících emisích z let 1995, 2001, 2004 a 2012. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením SCWPM P#29, 36, 38a, 43, 38b. Emitentem je Hrvatska narodna banka.
Chorvatskou měnou je kuna (s mezinárodním kódem HRK) a dělíme ji na 100 lipa. Tato měna nahradila v roce 1994 bý valou měnu chorvatský dinár. Chorvaté měli již v minulosti možnost poprvé platit kunami, a to v období 2. sv. války.
Historie
Pula – město s přístavem v zátoce se nachází na samém jižním okraji Istrijského poloostrova. Jednou z největších atrakcí tohoto města je Římská aréna, která je vyobrazena na reversu výše zpodobněné bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
