5700 korun z ČNB Nové pamětní mince České republiky
Česká národní banka vydala v poslední době dvě pamětní mince.
Zlatá mince v hodnotě 5000 Kč nese vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Velká stříbrná ražba v nominálu 500 Kč je pak věnována 100. výročí narození Beno Blachuta. Poslední mincí, která vyšla ještě před prázdninami je dvousetkoruna 750. výročí založení kláštera Zlatá koruna.
„V cyklu zlatých pětitisícikorunových mincí představujeme deset výjimečných mostů z různých krajů České republiky. Jedním z nich je právě most v Lenoře. Ten je vedle stavebního materiálu – dřeva – unikátní především díky systému, který pomáhal rovnat dřevo při plavení po Vltavě. I přes to, že toto své poslání už několik desetiletí neplní, zůstává cenným připomenutím historie Lenory a jejího okolí,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
5000 Kč 2013
Dřevěný most na okraji Lenory sloužil k zadržování, počítání a vypouštění splavovaného dřeva z boubínských lesů po Teplé Vltavě. Svou funkci plnil až do vybudování přehrady na Lipně. Dřevěná trámová lávka s valbovou střechou je dlouhá 25 metrů a široká 1,8 metru. Výška chodby dosahuje až tří metrů. V podlaze stavby jsou dodnes patrné otvory, které sloužily k zasunutí trámků zadržujících dřevo. Po jejich vysunutí se nahromaděné dřevo uvolnilo a mohlo plout po řece dál.
Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999.9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,85 mm.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (6)
První česká jména vyražená v kovu
Na našem území razili mince už Keltové. Souvislá řada českých mincí však začíná až v druhé polovině 10. století. Texty na denárech Boleslava I. a II. a dalších přemyslovských panovníků, doplňují velice kusé písemné prameny té doby. Jako posly z jiného světa identifikujeme na jejich reliéfech vlivy z různých směrů, zejména ale ze západu.
Řezač želez vyhlédl z okna mincovny. Rád se díval na soutok dvou řek hluboko pod sebou. Oči si odpočinuly. Jeho paní, burgundská princezna Emma, teď ovšem česká kněžna, zadala své mincovně nový úkol. Na minci má být připomenut její královský rod a také jméno hradu, který jí tady patří. Rytec si připomněl debatu s mincmistrem o písmu, které nesmí chybět a znovu se podíval na cizí minci, sloužící mu jako vzor. Pak se znovu naklonil nad práci, aby dokončil poslední písmeno jména MELNIC. První české mince, připisované většinou odborníků knížeti Boleslavovi I., nebyly zdaleka jen znamením přechodu mezi starým a novým způsobem obchodní směny. Stejně důležité byly jako symbol suverenity. Mladý český stát se musel odpočátku vyrovnávat s mocným sousedem, Svatou říší římskou. Karel Veliký šířil v 8. století po Evropě svou moc a křesťanství většinou mečem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
