Opisy mincí grošového období Online nástroj pro tvorbu
V posledních letech můžeme být svědky zvýšeného zájmu o mince grošového období a to nejen z pohledu sběratelského, ale také badatelského
, což byl důvod vzniku první virtuální pobočky České numismatické společnosti – Pražské groše, hrdě nesoucí ve svém názvu hlavní nominál tohoto období. Také v periodikách se můžeme častěji setkat s články zaobírajícími se tímto obdobím. Příkladem může být nedávné číslo časopisu Folia Numismatica 27/1 zaměřené pouze na mince grošového období.
Pobočka Pražské groše se rozhodla nabídnout veřejnosti jednoduchou aplikaci, díky níž je možno vytvořit opisové varianty větších i menších nominálů grošového období. V současnosti stránka cnspg. cz/fonty nabízí možnost vytvořit opisy mincí Václava II., Jana I. Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Ferdinanda I. Habsburského, které jsou zpracovány dle stávajících typologií – J. Smolík Pražské groše a jejich díly, K. Castelin O chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, V. Pinta KAROLUS PRIMUS Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., J. Hána Pražské groše Václava IV. z let 1378-1419, J. Hásková Příspěvek k typologii, váze a jakosti pražských grošů krále Jiřího z Poděbrad, J. Chvojka Pražské groše Ferdinanda I. a R. Veselý Bílé peníze Ferdinanda I. (1526–1564). Na fontech Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka I. Jagellonského se v současnosti pracuje a v brzké době se také objeví na výše uvedených stránkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
KORUNOVACE FERDINANDA II. ŠTÝRSKÉHO
na českého krále v roce 1617
V českých dějinách patrně není mnoho postav, které by měly tak špatnou pověst jako Ferdinand II. Při vyslovení jeho jména jako temná ozvěna zazní: Bílá hora, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, emigrace, protireformace, úplný rozvrat měny – mincovní úpadek (tzv. kalada), třicetiletá válka, zánik české samostatnosti, období temna. Osobně to prý nebyl zlý člověk. Jeho zpovědníci a dvořané chválili jeho shovívavost ke služebnictvu, štědrost k rádcům, manželskou věrnost, lásku k dětem, pobožnost a skromnost. Na druhou stranu však podepisoval rozsudky smrti, dekrety o konfiskaci, patenty, které vyhnaly desetitisíce lidí z domova do emigrace. Byl ochoten schválit či podniknout téměř cokoli, pokud měl pocit, že je to nutné pro spásu jeho duše. Ne nadarmo se Ferdinand stal idolem protireformace. Takového muže přijali čeští stavové před 400 lety v roce 1617 za českého krále.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
