Edvard Beneš Stříbrná medaile připomínající prezidenta
Medaile věnovaná památce druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je dalším
titulem, který začátkem tohoto roku uvedla na trh Pražská mincovna a. s.
Autorem návrhu
je akademický sochař Michal Vitanovský.
Novinka, která vyšla u pří ležitosti 125. výročí narození Edvarda Beneše, je provedena ve
vysoké kvalitě (proof).
„Mincovní pole je leštěné, ústřední motivy na obou stranách jsou matované. Lícové straně dominuje portrét Edvarda Beneše, rubové pak střední státní znak předválečného Československa,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Medaile má průměr 37 milimetrů, váží 31,1 gramu a ryzost stříbra je v yjádřena číslem 999,
jedná se tedy o prakticky čistý kov. „Námět pro portrét jsem čerpal z publikace Beneš ve fotografii. Motivy na obou stranách obepínají stylizované lipové listy,“ popsal autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský s tím, že v horní polovině mincovního okraje je uveden nápis: EDVARD BENEŠ SE ZASLOUŽIL O STÁT*. „V dolní části jsou pak data Benešova narození a úmrtí,“ doplnil Vitanovský popis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
