MADAGASKAR; ND (2017)
Nová etapa madagaskarských bankovek
V polovině letošního roku vydala centrální banka Madagaskaru (Banky Foiben‘i Madagasikara; angl. Central Bank of Madagascar) zcela novou podobu madagaskarských bankovek. Rozsah nominálních hodnot je od 100 ariary do 20000 ariary. Bankovky mají charakter ND.
Jak víme, v historii Madagaskaru se vyskytla i nominální hodnota 25 000 franků, kterou reprezentovalo 5000 ariary. Nelze však zjednodušovat, že se jednalo o nejvyšší nominální hodnotu v historii Madagaskaru. Nejprve byly tištěny bankovky ve frankovém monetárním systému (1974–1998). Až v roce 2003 byl na Madagaskaru zaveden systém ariary, který se ale přepočítával na franky. Při přepočtu franků na ariary byl zaveden systém 1 : 5 (500 franků = 100 ariary). Obdobný přepočet od roku 2003 platil také v převodu ariary na franky. Nové bankovky mají zcela odlišný vzhled od tradičních bankovek z let 2003 – 2014. Jsou vybaveny řadou zcela nových ochranných prvků, které bankovkám dávají statut téměř nekopírovatelných bankovek pro výrobu falz. Pouze pro úvodní rekapitulaci uvádíme, že základní měnovou jednotkou jak jsme již uvedli, je v současné době, v podstatě od již zmíněného roku 2003, ariary. Zkratka podle ISO 4217 je MGA. Ariary je jedna ze dvou měn, která nepoužívá desítkovou soustavu (druhou je mauritánská ukíja). Jeden ariary sestává z 5 iraimbilanja. Názvy ariary a iraimbilanja mají původ už v předkoloniálního období.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (18) Rok 1918 – konec jedné epochy
Zdálo se, že se ten rok stane historickým především jako milník značící konec nebývalého vraždění, později nazvaného I. světová válka.
Rok 1918 ale také znamenal konec habsburské monarchie. Ve středoevropském prostoru vznikla, kromě Československa, řada nových států. Jako vždy v podobných situacích, se převratné změny promítaly do všech projevů života nových společenstev. Proměňovaly se politické a hospodářské systémy, což jako vždy postupně reflektovala také kultura. V mnoha jejích oborech by se dal vysledovat společný jmenovatel – nacionalizmus. Heraldika nebyla výjimkou.
„Tak dělej Tondo, přitlač!“ Muž na žebříku se snažil páčidlem odtrhnout plechový štít označující úřední budovu, ale zatím bez úspěchu. Ze skupiny, která ho zdola povzbuzovala, se ozývaly obvyklé rady. Nakonec se mu to podařilo a štít padal na chodník. Davem proběhl jásot a někdo vykřikl: „Sláva, další vorlíček ulít! A deme na ty vostatní! Ať to vodsejpá!“ Pražské ulice, poseté 28. října 1918 strhanými emblémy s habsburským orlem, bylo možné vykládat jako spontánní, symbolické účtování s nepopulární monarchií. Aktérem byl lid, ať
už si tento neurčitý společenský pojem vyložíme jakkoli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
