Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
Největší diamant světa
Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
DŮL CULLINAN VYDAL VÝJIMEČNÝ DIAMANT
Johannesburg – Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
EXPERTI URČÍ CENU
Diamant, který u odborné veřejnosti na celém světě probudil vlnu zájmu, má přesně 507,55 karátu a váží přibližně sto gramů. Jeho cena ovšem tak brzy známá nebude: experti musí vzácný kámen nejprve podrobit důkladnému zkoumání, které určí přesné parametry tohoto neobyčejného exempláře. Cena diamantů je ovlivněna několika faktory, mezi něž patří například čistota, váha, sytost odstínu a barva. Nejvíce ceněné jsou diamanty modré, červené, sytě žluté nebo růžové. Naopak k levnějším se řadí bílé se žlutým nebo hnědým nádechem. Na cenách diamantů se projevuje i možnost jejich zpracovatelnosti.
TRADICE POKRAČUJE
Největší diamant všech dob byl v roce 1905 nalezen právě v dole Cullinan, vzácný kámen měl přesně 3 106 karátů. Později byl rozdělen na devět částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů (rozměry jsou 58,9 × 45,4 × 27,7 mm). Nebyl to ale jediný exkluzivní nález z dolu nedaleko Pretorie. Z Cullinanu pochází také modrý diamant Star of Josephine, jenž byl letos v dražbě prodán za rekordní částku 10,5 milionu švýcarských franků (téměř 185 milionů korun). Důl Cullinan byl otevřen v roce 1902. Do roku 2007 jej vlastnil kartel De Beers, který je největším producentem diamantů na světě. Kvůli rostoucím dluhům však De Beers Cullinan za sto milionů euro prodal konsorciu Petra Diamonds.
PERSPEKTIVNÍ KOMODITA
Trh s diamanty zatím v České republice příliš rozšířený není, na chuť mu ale přichází stále více lidí. Investice do diamantů, podobně jako do zlata, představuje hlavně jistotu. Pro spekulativní účely se kvůli nízkým výkyvům v ceně příliš nehodí. V posledních letech rostly ceny diamantů zhruba o deset procent ročně. Výhodou je, že obchod s nimi není celosvětově nijak omezen. Největší diamant, který se prodal v Česku (2008), vážil 2,76 gramu. Jeho hodnota přesahuje šest milionů korun.
