ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.
Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.
Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
200 ŠEKELŮ Nová bankovka Izraele
Izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dala v prosinci loňského roku do oběhu novou dvousetšekelovou bankovku.
Bankovka postupně nahradí od roku 1999 v oběhu se nacházející starší typ červené dvousetšekelové bankovky s portrétem třetího izraelského prezidenta Zalmana Šazara (1889–1974).
Nová bankovka má rozměry 71 × 150 mm a převažující barva na ní použitá je modrá. Na lícní straně zdobí bankovku portét významného židovského básníka, spisovatele, novináře a překladatele Nathana Altermana. Alterman se narodil roku 1910 ve Varšavě a v patnácti letech se s rodinou přestěhoval do tehdejší britské mandátní Palestiny. Když mu bylo devatenáct let, odjel na studia do Francie, kde studoval nejdříve na pařížské Sorboně a poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Nancy, kde získal titul zemědělského inženýra. Roku 1932, po svém návratu do Palestiny začal Alterman pracovat v zemědělské škole Mikve Jisrael nedaleko Tel Avivu, ale později se živil již jako novinář, básník a spi
sovatel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
