Povyražení s pokušitelem Od antiky do Těšína
Výstava komiksů a replik historických mincí Petra Souška předstauje humorně pojatou historii mincí v kreslené formě propletenou pokušením.
Dějinami peněz od nejstarších dob, od prvních míncí světa přes antiku – Řecko, Kelty, Řím – až po historii mincí ražených na území českých zemí provází fiktivní postavička Pokyho. V Muzeu Těšínska můžete tuto unikátně pojatou výstavu vidět až do ledna 2014.
Před pár léty mě kastelán kroměřížského zámku Ing. Martin Krčma požádal o zhotovení komixové výstavy pro mincovnu v Kroměříži. Velmi si přál, aby komixem prováděla nějaká figurka. Součástí výstavy je moravský denár z 12. století na němž je podivná hlava a okolo opis SATANAVS – to je tedy náš našeptávač špatností, Satan, pokušitel, Pokušitel, zkráceně Poky – komixová figurka nabadájící lidi ke vzniku prvních mincí a následně k jejich šizení na ryzosti drahého kovu, hmotnosti. Dáblík posedlý mincováním...“ vysvětluje Petr Soušek, odkud se vzal nápad na takové zpracování numismatického tématu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
Mezinárodní rok astronomie
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil, sepsal o tom zprávu nazvanou "Nebeský posel".
Praha, Vídeň - Za týden se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji astronom Johannes Kepler. Ten v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler pak vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Benátek ke Galileimu.
V roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Mezinárodní astronomický rok (IYA 2009) bude v Česku doprovázet řada soutěží. IYA 2009 vyhlásily UNESCO a Mezinárodní astronomická unie na počest 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil italský astronom Galileo Galilei.
Vedle českých mincí věnovaných J. Keplerovi zaujem českou numismatickou veřejnost i nová rakouská bimetalová mince. Bimetalová mince se skládá z vnějšího stříbrného prstence a pozlaceného jádra, které je tvořeno velmi vzácným prvkem, kterým je niob.
Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15 -25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů vodíku. Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé oceli, používá se v klenotnictví a medicíně. Slitiny niobu s cínem a titanem se používají pro výrobu supravodivých magnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silné magnetické pole.
Minci razí rakouská mincovna ve Vídni a na český sběratelský trh ji dováží Zlaté Mince - Numismatika.
Minci si můžete pohlédnout na této stránce, kde jsou taky uvedeny její technická data:
