VZÁCNÝ PENÍZ ke korunovaci Maximiliana II. na českého krále
Král Ferdinand I. stanovil v závěti z 25. února 1554 rozdělení svých zemí mezi své tři syny.
Maximilian jako prvorozený dostal do držení podunajské Rakousko tj. Dolní a Horní Rakousy, království české a uherské. Kromě toho byl určen jako nástupce římské císařské koruny. Prostřední Ferdinand získal Tyroly a nejmladšímu Karlovi připadla vnitrorakouská hrabství Korutany, Štýrsko a Kraňsko. Tím se v rakouské linii habsburského rodu vytvořily tři větve – rakouská, tyrolská a štýrská.
Maximilian se narodil 1. srpna 1527 ve Vídni jako syn rakouského arcivévody, českého krále Ferdinanda (pozdější císař Ferdinand I.)1 a jeho manželky Anny Jagellonské.2 Mládí strávil v tyrolském Innsbrucku, kde také studoval. Dostalo se mu důkladného vzdělání. Mezi jeho učiteli byli významní humanisté, jako například Caspar Ursinus Velius a Georg Tannstetter. Podobně jako jiní členové panovnické rodiny i Maximilian se učil celé řadě jazyků. Vedle němčiny to byla francouzština, španělština, italština, čeština, maďarština a latina. K jeho učitelům krátce patřil i Wolfgang Schiefer (tajný luterán, a proto byl brzy propuštěn), který Maximilianovi údajně jako první přiblížil myšlenky protestantismu. Sympatie k této konfesi3 tak utvářely charakter mladého arcivévody. Poměrně brzy, již v roce 1543, vstoupil do kontaktu s protestantským kurfiřtem Augustem Saským, což habsburský dům dost nelibě nesl. Měl být proto co nejdříve izolován od protestantského vlivu, a tak když mu bylo
sedmnáct let, vzal ho sebou jeho strýc Karel V. do Španělska a v roce 1548 ho oženil se svou dcerou Marií, infantkou španělskou.4 Sňatek měl jednak upevnit svazek mezi španělskou a rakouskou linií rodu, jednak byl zamýšlen i jako pokus o převýchovu a přivedení arcivévody na katolickou víru. Ale ani pobyt na španělském dvoře Karla V. jeho katolicismus příliš neposílil.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
PETR HORÁK Mistři české numizmatiky
Petr Horák patří k nejvytíženějším tvůrcům české numizmatiky: jeho konto obnáší přes osm desítek realizací, mezi nimiž nechybí ani mince České národní banky.
I když se nevyhýbá žádným motivům, přiznává, že v reliéfní tvorbě si nejvíce užívá medailí s portrétní a figurální tématikou. To ostatně dokazuje i řada jeho prací oslavující český sport. Od roku 1993 působí jako pedagog na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné škole. V roce 2000 se tam stal vedoucím oboru Grafického a plastického rytí kovů. Petr Horák je zastáncem poctivé ruční práce při návrzích a výrobě sádrových modelů budoucích ražeb. Doufá, že počítače lidský faktor nikdy zcela nenahradí: zůstanou pouze dobrým pomocníkem výtvarníka.
Pavel Josef Šafařík, Petr Vok, Josef Bican. To jsou náměty, které zvítězily v soutěžích ČNB a podle kterých poté vznikly pamětní mince. Dá se z toho usuzovat, že právě k portrétům máte blízko?
Portrét považuji za vrchol reliéfní tvorby. Portrétní nebo figurální kompozice je pro mě vždy zajímavá a pěkná práce. Rád bych připomněl, že u Petra Voka se jednalo o autorskou spolupráci s Jaroslavem Bejvlem, který vytvořil lícní stranu s vyobrazením kláštera ve Vyšším Brodě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
