Jak nekoupit falzum 3. část
K tématu falešných mincí se vracím daleko dříve, než jsem očekával.
K napsání dalšího pokračování mne přiměla skutečnost, že na
numismatickém trhu se začala objevovat falza vzácných československých
mincí. Mají svůj původ v Číně, kde jsou legálně průmyslově vyráběna,
protože jejich výroba stejně tak jako výroba mnohých jiných padělků není
dle tamních zákonů trestná. Jsou spolu s velkým množstvím raritních mincí
mnoha států celého světa oficiálně nabízena ke koupi na internetu, a to na
adrese internetového obchodu www.jinghuashei.com.
Případný zájemce si může vybrat především z obrovské nabídky mincí USA, a to od dolarů z let 1794 až 1804 přes různé půldolary, čtvrtdolary, 20centy, dimy a půldimy, tří a dvoucenty, měděné a stříbrné centy 1792 až po zlaté dvaceti-, deseti-, pětia dvouapůldolary.
Sběratelsky zajímavé jsou pro české numismatiky i ražby německé. Z nich jsou nabízeny různé 2tolary, např. augsburský 2tolar 1645 s titulem Ferdinanda III., KM:77, Dav.:5039, bavorský svatební 2tolar Ludvíka I. z roku 1842, KMG.:431.1, hannoverský 2 tolar/3 ½ gulden Jiřího
V. 1855 B, KMG.:229 nebo pruské 2 tolary 1841 A, 1842 A. Lze koupit i německé koloniální ražby, konkrétně 5 marku 1894 Nová Guinea nebo 2 marku 1893 a 1894, obě Německá Východní
Afrika.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.