Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
SYRSKÁ LIBRA
Historie měnového systému (1992–1998)
Syrská libra (singulár LS nebo £S; arabsky ةريللا ةيروسلا al-Lira as-sūriyya, francouzky livre syrienne; kódu ISO SYP někdy také SY£) je měnová jednotka Sýrie a je emitována od roku 1957 Syrskou centrální bankou (Banque Centrale de Syrie; arabsky كنب يزكرملا يريسل.
Před rokem 1957 se na vydávání bankovek Syrie podílelo několik institucí, které zmíníme níže. Syrská libra se dělí na 100 qirsh1 (1/100; arabský شرق množném čísle شورق ,qurūsh, piastres v angličtině nebo francouzštině), ačkoli mince se v této hodnotě od roku 1950 již nerazí. Stojí jistě za poznámku terminologické varianty označení syrské měnové jednotky. Syrská libra je jednak označována jako libra, ale také jako lira či livre (plurál livres; emise ND (1950) Arms – Rremière Émission Issue; Pick#73–78; emitent Institut d‘Émission de Syrie; viz níže). Syrská libra byla (mimo odlišné označení u dřívějších emisí) prakticky zavedena v roce 1948 na základě parity s předchozí syrsko-libanonskou librou. Tato měnová jednotka byla obecně označována již jako syrská libra, především proto, že bankovky (ale i některé mince) měly samostatnou úpravu jednak pro Syrii a také pro Libanon. Syrsko-libanonská libra byla ustanovena v roce 1920 a měla paritu k 20 francouzským frankům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
