Vratislav II. a Vladislav II. Novinky z cyklu Korunovace českých králů
Volný cyklus pamětních medailí Pražské mincovny Korunovace českých králů obohatily dvě novinky.
Jako autor je pod nimi podepsán výtvarník Zbyněk Fojtů. Jedna připomíná prvního českého krále Vratislava II., druhý titul odkazuje na korunovaci jeho vnuka Vladislava II. Medaile jsou vyrobeny z čistého stříbra. Ještě letos mincovna plánuje i ražbu stejného motivu do zlata.
Autorem návrhů pro nové pamětní medaile, které připomínají první české korunované krále, je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Při navrhování a modelování medailí typologicky vycházel z předcházejících korunovací českých králů, jichž je také autorem. „V portrétech panovníků jsem se snažil vyjádřit románskou dobu, ve které oba panovníci žili. Mým záměrem bylo také přenést určitou monumentalitu, kterou jsem cítil v malířských vyobrazeních králů,“ přiblížil výtvarník. Prozradil, že u medaile Vratislava II. chtěl co nejvýstižnějším způsobem znázornit románskou knižní malbu, kterou velmi obdivuje. „Na obou medailích je strukturální modelací denárů znázorněna doba, ve které byly mince vyraženy,“ dodal Zbyněk Fojtů.
Totožný motiv ponesou i medailony z čistého zlata. „Se stříbrnými mají společný průměr a hmotnost, vnějšími parametry se budou lišit pouze v síle materiálu,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
KORUNOVACE FERDINANDA II. ŠTÝRSKÉHO
na českého krále v roce 1617
V českých dějinách patrně není mnoho postav, které by měly tak špatnou pověst jako Ferdinand II. Při vyslovení jeho jména jako temná ozvěna zazní: Bílá hora, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, emigrace, protireformace, úplný rozvrat měny – mincovní úpadek (tzv. kalada), třicetiletá válka, zánik české samostatnosti, období temna. Osobně to prý nebyl zlý člověk. Jeho zpovědníci a dvořané chválili jeho shovívavost ke služebnictvu, štědrost k rádcům, manželskou věrnost, lásku k dětem, pobožnost a skromnost. Na druhou stranu však podepisoval rozsudky smrti, dekrety o konfiskaci, patenty, které vyhnaly desetitisíce lidí z domova do emigrace. Byl ochoten schválit či podniknout téměř cokoli, pokud měl pocit, že je to nutné pro spásu jeho duše. Ne nadarmo se Ferdinand stal idolem protireformace. Takového muže přijali čeští stavové před 400 lety v roce 1617 za českého krále.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
