ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
František II./I. Bankovky a papírová platidla
Vládu Františka II. poznamenaly válečné konflikty zejména s Francií, konkrétně dobyvačné výpravy císaře Napoleona Bonaparta. Připomeňme např. prohru Rakouska v bitvě „Tří císařů“.
Když jsou dějiny „bohaté“ na válečné konf likty, je složitá i ekonomická situace v zemi. Rakousko se zmítalo ve válečných konf liktech a ty vysávaly státní pokladnu. Již Marie Terezie se snažila řešit nedostatek peněz, v souvislosti se sedmiletou válkou s Pruskem, zavedením novinky – papírových platidel. První bankovky na našem území byly zavedeny v roce 1762 jako bankocedule (z německého „banco zettel“).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
