100 LET SDRUŽENÍ HOLLAR
Pamětní mince 200 Kč 2017 IV
Již čtvrtou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterou vydala Česká národní banka 4. října 2017 na základě vyhlášky č. 288/2017 Sb.
Sdružení českých umělců grafiků Hollar, založené v roce 1917, bylo pojmenováno po slavném českém kreslíři a rytci Václavu Hollarovi. Hlavním iniciátorem vzniku Sdružení byl známý malíř a grafik Tavík František Šimon, mezi další zakládající členy patřili František Bílek, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, Václav Rabas, Vladimír Silovský, Viktor Stretti či Max Švabinský. Sdružení vždy podporovalo rozvoj a zveřejňování grafické tvorby v tuzemsku i zahraničí, například v Belgii, Francii, Velké Británii, Spojených státech či Japonsku. Od roku 1937 vlastní Sdružení výstavní síň Galerie Hollar na Smetanově nábřeží v Praze. Za Protektorátu a v 50. letech byla činnost Sdružení utlumena, k novému rozvoji došlo v 60. letech, ale v roce 1972 byla činnost zastavena a k obnovení došlo až po společenských změnách v roce 1989.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.
Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.
Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
