20 birr, Lucy, 2007 Etiopská miléniová mince
Můj vztah k africkým mincím je čistě laický. Líbí se mi, pokud mají výraznou ražbu, ze které lze vyčíst příběh, a ocením, pokud jsou z kovu, který je mi nejbližší, to znamená ze stříbra.
Občas si nějakou přivezu sama ze svých cest a skutečně výjimečně si ji objednám u afrických přátel. Tentokrát jsem zatoužila po stříbrné miléniové minci z Etiopie, možná proto, že je má jednoznačnou symboliku a mimořádné provedení. Získala jsem ji do svého držení několik dní před svými lednovými narozeninami a je tak nádherná, že jsem si ji zařadila do sekce unikátních afrických artefaktů, společně se šperky.
Je jako i šperk balena. V samostatné modře vypolstrované mincovní krabičce, v plastové folii a bankovním certifikátem autenticity. Na averzu je oficiální logo etiopského milénia, což je zrnko kávy, tedy plodiny, kterou Etiopie dala světu a pochopitelně oficiální logo Národní etiopské banky. Doprovodný text je dvojjazyčný, amharský a anglický. Na reversu je pak zachycena jedna z nejzajímavějších světových fosilií, tzv. Lucy, což jsou kosterní pozůstatky předchůdce člověka staré 3,2 milionu, neboť se Etiopie s hrdostí prezentuje
jako kolébka lidstva. Jejich popis je opět amharský i anglický.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
