Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
