O chronologii pražských grošů Václava II.
Václav II., šestý a předposlední český král z rodu Přemyslovců patří mezi nejznámější české
panovníky.
Vděčí za to nejen svému původu jako syn jiného velice dobře známého českého krále, krále železného a zlatého, Přemysla II. Otakara, se kterým je často srovnáván, ale i své vládě, jejíž hodnocení není jednoduché.
Podle soudobých písemných památek, Zbraslavské kroniky a Kroniky tak řečeného Dalimila byl Václav II. zejména velice zbožný a podle toho také žil. Obě díla jsou však tendenční, i když každé z jiného důvodu. Autory Zbraslavské kroniky byli dva opati Zbraslavského kláštera, který Václav II. založil, a tak je zde král líčen téměř jako svatý. Autor druhé kroniky, jímž je patrně Petr I. z Rožmberka (TJD), popisuje vládu Václava II. z pohledu vysoké české šlechty, které se nelíbila. To si ale autor nemohl dovolit přímo napsat, a tak napsal, že král pro své mnišství zanedbává své povinnosti, odsouvá české šlechtické předáky a dvůr ovládají cizinci. Místo něj vládnou pověření úředníci a ne vždy spravedlivě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (7)
Po němých mincích věčný groš
Když z našich mincí znenadání zmizelo písmo a zároveň se dramaticky proměnil jejich vzhled, chvíli trvalo, než si společnost zvykla. Jako při většině změn i tady k tomu nakonec došlo. Tenký střížek brakteátům navíc obstaral přezdívku „plecháče“. Písmo většina obyvatel nepostrádala, protože byla negramotná. Za čas se ale písmena začala na mincovní obraz nesměle vracet. V plnohodnotné podobě, jako markantní součásti mincovního obrazu, najdeme písmo na slavném pražském groši.
„Ctihodný bratře, prosím tě, je tenhle plecháč v pořádku? Vždyť jsou tady na něm nějaký písmena.“ Řeholník se podíval na svého známého, pekaře Čeňka z Caletné ulice, a pak na minci, kterou mu nejistě podával. „Ukaž. No není to zrovna správně, ale je tam jméno našeho krále Otakara. Nedělej si starosti, tenhle peníz je v pořádku. Teď takové razí. Já sám už jich pár viděl.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.