České mince jak je neznáte!
Tradice vydávání mincí z ryzího zlata a stříbra sahá v Čechách daleko do historie.
Praha - První zlaté mince razil již Jan Lucemburský. V minulém století po vzniku Československa byla ražba zlatých mincí v Čechách obnovena a pokračuje se v ní dodnes.
České mince navíc patří k nejkrásnějším na světě. Svědčí o tom řada ocenění a mezinárodní uznání, které české mince ve světě získaly. Nejkrásnější zlatá mince na světě byla česká desetitisícikoruna. Oceněná je i česká padesátikoruna s motivem Prahy. Další světové prvenství české mince drží bimetalová mince s hologramem.
Každoročně vydává Česká národní banka několik nových mincí, která připomínají rozličná významná výročí. Během desítek let tak vznikla unikátní kolekce mincí, pestrá svými motivy, tématy a výtvarným zpracováním a cenná díky své jedinečnosti. Díky malému nákladu, který je u každé vydávané mince přísně omezený, jsou české mince ozdobou všech sbírek.
Mince České republiky se staly taky oblíbeným investičním instrumentem.
Zájemci kteří by si chtěli tyto české mince prohlédnout ale nemají mnoho možností. Jejich majitelé se jimi nechlubí a v expozici České národní banky jsou vystaveny jenom některé z nich. Možná i to je důvod proč je tak vysoká návštěvnost internetových stránek na adrese Zlatemince.cz. Jejich návštěvníci zde totiž mohou najít nejen seznam a popis všech dosud vydaných českých mincí. Obdivují především profesionálně zhotovené fotografie českých mincí ve všech jejich detailech. Díky počítačovému zvětšení mincovní plochy objevují i zkušení sběratelé v plastice zvětšeného reliéfu nové a nové podrobnosti, které jim dosud žádná lupa neukázala.
Tým fotografů a specialistů firmy Zlaté Mince Numismatika, která tyto stránky vytváří nepřetržitě od roku 2003 tak shromáždil na jednom místě nepřeberné množství poutavých fotografií a zajímavých materiálů.
Stránky Zlatemince.cz jsou v tomto směru stejně jedinečné jako mince, kterým se věnují. Více než 2000 stránek plných informací a zajímavostí představuje unikátní příležitost seznámit se "zblízka" s díly předních českých výtvarníků kteří návrhy na naše české mince připravují.
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011