Barbie
Australská mincovna Perth Mint vydává novou stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 1 Dollar. Nová mince je věnována ikoně světa módy, světoznámé panence Barbie.
Perth - Australská mincovna Perth Mint vydává novou stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 1 Dollar. Nová mince je věnována ikoně světa módy, světoznámé panence Barbie.
Barbie je nejznámější a taky nejprodávanější panenka. Poprvé byla představená na největším veletrhu hraček American International Toy Fair 9. března 1959. Letos Barbie slavní své padesáté narozeniny.
První Barbie měla krásné zlaté náušnice, rudě lakované nehty a obrovské sluneční brýle. Vynálezcem panenky Barbie byla paní Ruth Handlerová. Ta jí vytvořila pro svou dceru Barbarru, po, které panenku také pojmenovala.
Šaty pro Barbie šili vždy světoznámí návrháři. Mezi nimi i Armani, Givenchy, Calvin Klein, Versace, Vivienne Westwoodová, Christian Dior, Diane Von Fürstenbergová, Dolce & Gabbana, Gucci či Oscar de la Renta.
Nominální hodnota mince je jeden Dollar (TVD). Mince je ražena ze stříbra nejvyšší ryzosti 999/1000. Má průměr 40 mm a váží jednu troyskou unci. Náklad těchto mincí je přísně omezen na 20.000 ks, které se razí v provedení špičková kvality.
MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
