ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Jedná se o český výrobek? Ano. Jde o autentický výrobek českých rytců. Pouze v Čechách zhotovené výrobky mají českou puncovní značku. Naleznete ji v mincovním poli, nebo na hraně.

Máte zboží skladem? Zboží skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je zaslání zboží bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Češi nakoupili již několik tun zlata

V sousedních zemích vypukla zlatá horečka s nástupem finanční krize. Lidé ztrácejí důvěru v papírové peníze a raději si je mění za zlaté slitky a zlaté mince, dokud to jde.

Praha, 13.6.2009 - Méně movití zase nakupují oblíbené stříbrné mince American Eagle.

Češi však investují své úspory do drahých kovů pravidelně a dlouhodobě. Dokládají to statistické údaje ČNB.

Od roku 1993 kdy začala ČNB vydávat stříbrné a později i zlaté pamětní mince s českými motivy se vyrobilo 1 528 250 mincí ze stříbra o ryzosti 900/1000. Hmotnost stříbra obsaženého ve vyrobených mincích činila 17 880 kg.

Zlatých mincí bylo vyrobeno 165 260 kusů v pěti hmotnostech (1/10 oz, 1/5 oz, 1/4 oz, 1/2 oz a 1oz). K jejich ražbě bylo zapotřebí celkem 1 443 kg zlata nejvyšší ryzosti 999,9/1000.

V souvislosti s nedávno zveřejněným emisním plánem ČNB je patrné i množství zlata, které si pokračování ražby českých mincí z drahých kovů vyžádá.

Celková potřeba zlata pro ražbu 300.000 ks mincí v letech 2011-2015 představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 25 tisíc kusů pro jeden motiv cca 5,4 t.

Celková potřeba stříbra pro ražbu 1.250.000 stříbrných mincí představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 50 tisíc kusů pro motiv cca 18,2 t.

Je pravděpodobné že vedle sběratelů využije příležitost k nákupu českých mincí z drahých kovů i široká veřejnost. Objem zlatých rezerv držených českými občany tak vzroste na 6,8 tuny. To je přibližně polovina objemu zlatých rezerv, které drží sama ČNB.

Ve skutečnosti však bude objem privátních zlatých rezerv českých občanů mnohem vyšší. V uvedených statistikách ČNB totiž není zachycen objem investičního zlata ve formě zlatých cihliček, které ČNB neprodává.

ČNB neprodává ani zlaté mince, které vydává občanům přímo, ale prostřednictvím specializovaných prodejců. Mezi největší patří Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou a Zlaté Mince Numismatika v Obecním domě v Praze.

HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)

na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.

Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.

Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.

2024 - b.k. - Sv. Martin - 1 dukát Au

2024 - b.k. - Sv. Martin - 1 dukát Au

2024 - b.k. - Sv. Martin - 1 dukát Au

Češi nakoupili již několik tun zlata

HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)