Jindřich Schmidt Rytec bankovek
Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.
Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.
Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).
První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (30) Psí známky a jejich výrobci
Nejpočetnějším druhem našich nepeněžních účelových ražeb jsou psí známky - stvrzenky dokládající zaplacení poplatku za držení psa, jeho očkování proti vzteklině, případně nesoucí další údaje o totožnosti zvířete.
Svým provedením uzpůsobeným k nošení se blíží medailím, mezi něž bývají často řazeny.
Vybírání psí daně bylo povoleno roku 1869 na Moravě, v Čechách byla tato povinnost zavedena od roku 1873, k čemuž byl císařem Františkem Josefem I. vydán Zákon daný dne 29. března 1873 pro království České, kterýmž zplnomocňují se obce k uvedení daně ze psů1. Evidenční psí známky vydávaly každoročně tisíce obcí i další vydavatelé2, například okresy. Protože se vzory (tvary) těchto známek každoročně měnily, aby bylo již zdálky vidět, že za psa byla zaplacena daň, a od roku 1909, kdy byl vydán zákon o povinné kontumaci, byly zavedeny ještě kontumační známky předepsaného rombického tvaru (obr. 7-8), není se co divit, že psí známky jsou zdaleka nejpočetnější skupinou našich účelových ražeb. Odhaduje se, že v českých zemích bylo vydáno 200 000 druhů účelových známek (Světlá-Dubská - Likovský 1995, 166-167). Psí známky se na tomto počtu podílí osmdesáti procenty. Toto těžko představitelné množství dostává v posledních letech jasnější kontury. Hlavní podíl na tom má rozmach detektorové prospekce, která vynesla na světlo krom jiného i tisíce ztrátových psích známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
