ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

500 Kč Beno Blachut

Beno Blachut

Beno Blachut (14. 6. 1913 – 10. 1. 1985) – vynikající český operní pěvec.

Beno Blachut se narodil do chudé rodiny v ostravských Vítkovicích. Vyučil se kotlářem a až do svých dvaadvaceti let pracoval v tamních železárnách. Jako nadějný umělec na sebe upozornil už v sedmnácti letech, kdy začal účinkovat v kostelním sboru a v Kühnově rozhlasovém Českém pěveckém sboru. V roce 1935 zahájil studium na pražské Státní univerzitě. Jeho profesorem zpěvu byl Luis Kadeřábek, na herectví docházel k Ferdinandu Pujmanovi. Dne 25. prosince 1938, jen několik měsíců před ukončením studií, se už představil jako Jeník ve Smetanově Prodané nevěstě v olomouckém Českém divadle. Tam následně účinkoval do roku 1941. Od prvního srpna téhož roku se stal členem opery Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti.

Beno Blachut úchvatným způsobem interpretoval nejslavnější role především české, ale i světové opery: zazářil jako Dalibor (Dalibor), Ctirad (Šárka), Lenskij (Evžen Oněgin), Radames (Aida), Belmonte (Únos ze serailu), Othello (Othello) a v mnoha dalších úlohách. Natočil také řadu studiových nahrávek árií pro Český rozhlas a Supraphon.

Kvůli světu rozdělenému železnou oponou pro něho bylo obtížné vycestovat do zahraničí a řadu nabídek musel z politických důvodů odmítat. Přesto, jako člen opery Národního divadla, hostoval například ve Vídni, Moskvě, Amsterodamu, Edinburghu, Berlíně, Helsinkách a v dalších světových metropolích.

Beno Blachut byl dvojnásobným držitelem státní ceny (1949 a 1952), získal tituly zasloužilý umělec (1958) a národní umělec (1963). V roce 1977 se stal zasloužilým členem Národního divadla. Zemřel v nedožitých dvaasedmdesáti letech, pochován byl na pražském Vyšehradě vedle skladatele Antonína Dvořáka.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Kolonie, kolonie a zase kolonie… (1) Francie

Rozpínavost evropských států patřila od středověku vždy mezi výsady mocností mající přístup k moři.

Mezi tyto velmoci se řadí také Francie, která v první polovině 17. století kolonizovala severní Ameriku z hlediska obchodního, nežli z pohledu strategického. Ve své době to neměli kolonizátoři nikterak jednoduché, protože naráželi na neustávající odpor již dříve usídlených Portugalců a Španělů.

Založením Port Royal a posléze po třech letech také města Quebec, dali podnět k založení kolonie s názvem Nová Francie, která se nacházela u břehu řeky Sv. Vavřince. Založením města Lousiany expandovali kolonisté ve prospěch krále více na západ. Po prohrané tkzvané sedmileté válce s Anglií však Francie o tuto kolonii přišla. V této době se také rozhodla kolonizovat menší karibské oblasti, které se staly díky africkým otrokům výnosnými. Rokem 1604 se píše počátek kolonizace Francouzské Guyany, která zůstala kolonií do dnešních dob, proto se na tomto území platí evropskou měnou eurem. Francie se také kolonizačně rozvíjela na africkém kontinentu, kde získala značná území, o které postupem času opět přišla. Jednou z mnoha kolonií bych zmínil pohledem na bankovku stát na tomto černém kontinentě zvaný Francouzská Západní Afrika. Tato federace byla původně založena v roce 1895 jako unie Francouzského Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Senegalu a Francouzské Guiney. Postupem času se tato federace rozrostla o sousední teritoria Dahomey a Mauretánie. Po první světové válce bylo odebráno společenstvím národů Německu Francouzské Togo, které se připojilo k Dahomey, ale zachovalo si svou vlastní samosprávu. V průběhu svého trvání Francouzské Západní Afriky docházelo k mnoha reorganizacím, ale centrálně za chod unie odpovídal Dakarský generální guvernér přímo Ministerstvu pro kolonie v Paříži, naproti tomu jednotlivé složky této unie se zodpovídaly pouze Dakarskému gubernátu. V září 1958 proběhlo referendum o budoucnosti tohoto francouzského společenství. Jednotlivé země si zvolili možnost vzniku autonomních republik v rámci společenství, které však nemělo dlouhého trvání. Jako jediná si v tu chvíli zvolila cestu úplné nezávislosti Guiney.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.

Raritní malý groš? Polemika nad článkem z minulého čísla

Nám sběratelům je dáno, že někdy vidíme to, co chceme vidět, a pak slepě hledáme argumenty pro svá tvrzení, i když jsou mylná.

Věda všeobecně (numismatika není výjimkou) je plná hledání nových cest, z nichž některé provází i řada omylů. Noví autoři přepisují pravidla a boří výsledky práce svých předchůdců s železnou pravidelností. Pluto už není planeta, chronologie pražských grošů jsou a budou znovu a znovu převysvětlovány např. díky novým a novým vědecky zpracovaným nálezům. Donedávna se o pražském stodukátu Ferdinanda III. mluvilo jako o medaili...

Po vydání minulého čísla přišel na mou adresu kritický dopis čtenáře:

Vážený pane šéfredaktore, jsem dlouholetým předplatitelem časopisu Mince & Bankovky a na každé nové číslo se vždy těším. Bohužel článkem z čísla 1/2014 uveřejněném na str.28-29 jsem byl zklamán protože je od základu mylný. Autor Karel Čurda zde popisuje „záhadný“ malý groš Rudolfa II. z pražské mincovny a nazývá ho raritou.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.