Beno Blachut
Beno Blachut (14. 6. 1913 – 10. 1. 1985)
– vynikající český operní pěvec.
Beno Blachut se narodil do chudé rodiny v ostravských
Vítkovicích. Vyučil se kotlářem a až do svých dvaadvaceti let pracoval
v tamních železárnách. Jako nadějný umělec na sebe upozornil už
v sedmnácti letech, kdy začal účinkovat v kostelním sboru a v Kühnově
rozhlasovém Českém pěveckém sboru. V roce 1935 zahájil studium na pražské
Státní univerzitě. Jeho profesorem zpěvu byl Luis Kadeřábek, na herectví
docházel k Ferdinandu Pujmanovi. Dne 25. prosince 1938, jen několik měsíců
před ukončením studií, se už představil jako Jeník ve Smetanově Prodané
nevěstě v olomouckém Českém divadle. Tam následně účinkoval do roku 1941.
Od prvního srpna téhož roku se stal členem opery Národního divadla
v Praze, kde působil až do své smrti.
Beno Blachut úchvatným způsobem interpretoval
nejslavnější role především české, ale i světové opery: zazářil jako
Dalibor (Dalibor), Ctirad (Šárka), Lenskij (Evžen Oněgin), Radames (Aida),
Belmonte (Únos ze serailu), Othello (Othello) a v mnoha dalších úlohách.
Natočil také řadu studiových nahrávek árií pro Český rozhlas a Supraphon.
Kvůli světu rozdělenému železnou oponou pro něho bylo
obtížné vycestovat do zahraničí a řadu nabídek musel z politických důvodů
odmítat. Přesto, jako člen opery Národního divadla, hostoval například ve
Vídni, Moskvě, Amsterodamu, Edinburghu, Berlíně, Helsinkách a v dalších
světových metropolích.
Beno Blachut byl dvojnásobným držitelem státní ceny
(1949 a 1952), získal tituly zasloužilý umělec (1958) a národní umělec
(1963). V roce 1977 se stal zasloužilým členem Národního divadla. Zemřel
v nedožitých dvaasedmdesáti letech, pochován byl na pražském Vyšehradě
vedle skladatele Antonína Dvořáka.
