5000 Kč Most ve Stříbře

Most ve Stb鴈

Stbro (dve n靘ecky t闉 Mies) je m靤to v z醦adn韈h 萫ch醕h v okrese Tachov, 30 km z醦adn?od Plzn? Le烅 na 鴈ce M瀒 v nadmo鴖k?v龤ce 399 m. K 1. lednu 2010 m靗o 7 965 obyvatel.

M靤to zalo瀒l roku 1240 V醕lav I. v m韘t?star氻 osady na strm?sk醠e nad 鴈kou M烅. T鞛ba stbra vedla k rychl閙u rozvoji s韉la a brzk閙u pov龤en?na m靤to, ke kter閙u do歭o ji?v roce 1263.

Sou栳st?opevn靚?m靤ta Stbra byl v靚ec hradeb, z nich?se vych醶elo p鴈s dvouobloukov?kamenn?most pod branskou v鞛?na tobloukov?renesan鑞?most. Ten je unik醫n? zakomponov醤韒 v鞛?jako sou栳sti mostu, v t閠o podob?se nach醶ej?ji?jen na Karlov?mostu v Praze. Most je 60 m dlouh?a 5,8 m 歩rok?

Kamenn?most z p韘kovcov齝h kv醖r? vedouc?p鴈s 鴈ku M瀒, s branou vystav靚ou v letech 1555-1560 歱an靗sk齧 stavitelem Benediktem Volchem z Ferrolu za honor狲 550 tolar?a des韙i 鑤vrt?b韑閔o piva, byl pjezdovou cestou do m靤ta Stbra od Plzn?a Prahy.

Mosteck?v鞛 je ozna鑟v醤a jako Bransk?鑙 t闉 Koubkova je zdobena sgrafity. Br醤a stoj?na 5,15 metr?歩rok閙 n醰odn韒 pil眸i.. Patrov?v鞛 m?origin醠n? 歟stibokou jehlancovou stanovou st鴈chu krytou prejzy. Patro v鞛e zpstup騯je bo鑞?schodi歵?vysunut?na krakorc韈h. Pr鵭ezd v鞛?je odd靗en kordonovou msou. Parapet je kryt?p韘kovcov齧i deskami, p韘kovec na most se t鞛il v lomech ve sm靣u na T靋hlovice. Historick?most slou瀒l a?do roku 2000 silni鑞?automobilov?doprav? Na most?se nach醶?socha.

Dnem 11. jna 2011 se v r醡ci cyklu Mosty vyd醰? zlat? mince Renesan鑞? most ve Stb鴈 po 5.000 K? .

Mince se vyd醰? v b鞛n閙 proveden? a ve zvl釟tn韒 proveden? s le歵靚齧 polem mince a matov齧 reli閒em.

Mince v b鞛n閙 i ve zvl釟tn韒 proveden? se raz? ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, jej? pr鵰靣 28 mm a s韑a 1,9 mm. P鴌 ra瀊? mince v b鞛n閙 proveden? i ve zvl釟tn韒 proveden? je ppustn? odchylka v pr鵰靣u 0,1 mm a v s韑e 0,15 mm. V hmotnosti je ppustn? odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v b鞛n閙 proveden? je vroubkovan? hrana mince ve zvl釟tn韒 proveden? je hladk?

Na l韈n? stran? mince je kompozice heraldick齝h zv眸at z velk閔o st醫n韍o znaku -- uprost鴈d je 鑕sk? lev, vpravo od n靔 slezsk? orlice a vlevo od n靔 je moravsk? orlice. Pod kompozic? heraldick齝h zv眸at je v obd閘n韐ov閙 vezu n醶ev st醫u 菶SK? REPUBLIKA, n醶ev cyklu MOSTY a ozna鑕n? nomin醠n? hodnoty mince se zkratkou pen鞛n? jednotky 5000 K?. N醶ev cyklu a ozna鑕n? nomin醠n? hodnoty mince jsou odd靗eny te鑛ou. Pod texty je znak m靤ta Stbra v renesan鑞? podob? poch醶ej韈? z mostn? v鞛e mostu ve Stb鴈. Zna鑛a 萫sk? mincovny, kter? je tvo鴈na kompozic? p韘men ? a M, je p鴌 spodn韒 okraji mince. Cel? mincovn? pole je vypln靚o motivem sgrafit poch醶ej韈韈h z mostn? v鞛e mostu ve Stb鴈.

Na rubov? stran? mince je celkov? pohled na renesan鑞? most ve Stb鴈. P鴌 lev閙, horn韒 a prav閙 okraji mince je text RENESAN萅? MOST VE ST赝B谽. P鴌 lev閙 spodn韒 okraji mince jsou inici醠y autora v齮varn閔o n醰rhu mince akademick閔o socha鴈 Zby騥a Fojt? kter? jsou tvo鴈ny spojen齧i p韘meny F a Z, a ro鑞韐 ra瀊y 2011. Inici醠y autora v齮varn閔o n醰rhu mince a ro鑞韐 ra瀊y jsou odd靗eny te鑛ou.

P鴈dlo瀍n?n醰rhy budouc?mince hodnotila dne 25. kv靦na 2010 Komise pro posuzov醤?n醰rh?na 鑕sk?pen韟e. Na odbornou spr醰nost dohl頌el odborn? poradce Mgr. Miroslav Nenutil, starosta m靤ta Stbra. Do sout鞛e se p鴌hl醩ilo 21 v齮varn韐? kte vytvo鴌li celkem 28 s醖rov齝h model? V prvn韒 kole bylo vy鴄zeno 17 n醰rh? a to p鴈dev氻m z d鵹odu v靋n齝h nep鴈snost?v zobrazen?zadan閔o t閙atu, ppadn?pro nepli?zda鴌lou kompozici, modelaci 鑙 p韘mo. Ve druh閙 kole z韘kalo odm靚u 歟st n醰rh? kter?byly v齮varn?na vy殮?鷕ovni a tematicky byly tak?zda鴌lej氻.

Do t鴈t韍o kola postoupilo p靦 n醰rh? Prvn?cenu a doporu鑕n?k realizaci z韘kal n醰rh akademick閔o socha鴈 Zby騥a Fojt?za vyv釣enou kompozici obou stran, dokonal?vysti瀍n?stbrsk閔o mostu a n醦adit? pou瀒t?charakteristick齝h sgrafit a znaku z mostn?br醤y. Druhou cenu komise ud靗ila n醰rhu akademick閔o socha鴈 Jiho Harcuby za vkusn?a origin醠n?鴈歟n?obou stran mince. T鴈t?cenu obdr瀍l n醰rh MgA. Martina Da歬a pro zda鴌l?kr醩n?grafick?鴈歟n?mince a kvalitn?p韘mo. Dal氻mu n醰rhu akademick閔o socha鴈 Zby騥a Fojt?a spole鑞閙u n醰rhu MgA. Josefa Opli歵ila, sle鑞y Evy T鞖韓sk?a sle鑞y Petry Kobrlov?ud靗ila komise ve t鴈t韒 kole mimodn?odm靚y.

Bankovn? rada rozhodovala o realizaci mince dne 10. 鑕rvna 2010 a rozhodnut? komise o realizaci mince podle n醰rhu akademick閔o socha鴈 Zby騥a Fojt? podpo鴌la.

2. cena

3.cena

Pou瀒t?literatura, prameny:
cnb.cz
wikipedie.cz

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Mincovnictví USA (3)

Zrození mincovny a dolaru

Rychle se rozvíjející USA ve snaze sjednotit roztříštěné oběživo zavedly decimální systém, jehož základní jednotkou se stal dolar a po dlouhých přípravách byla roku 1792 zahájena ražba prvních centů ve federální mincovně ve Filadelfii. Nově založená mincovna se od počátku potýkala s nedostatkem kovu, epidemiemi, požáry a spekulanty, kteří nakonec téměř zničili dolar a jeho zlaté násobky. Dolar nakonec zažil krátké období rozkvětu, které ale roku 1837 ukončila hospodářská krize.

První pokusy o zavedení federálních mincí se datují během války za nezávislost, kdy se dolar roku 1776 stal jedinou mincí kontinentální měny. Postupná devalvace a nedostatek stříbra ale myšlenku federálního dolaru opět pohřbily a oběživo zůstalo nadále roztříštěné. Sjednocení měny se ukázalo jako nezbytné i po skončení války, kromě anglických šilinků a pencí v USA hojně obíhaly i španělské stříbrné mince. Kvůli nekompatibilitě anglického a španělského peněžního systému se při obchodování používaly převodní tabulky a účetnictví muselo být vedeno v obou měnách. Kongres se proto rozhodl pro zavedení decimálního systému, který měl vše sjednotit a zjednodušit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

POKLADY Z VRAKŮ (4)

Sběratelé pokladů

Lodě plné pohádkových pokladů čelící na dlouhých plavbách do exotických zemí hurikánům a pirátům vždy probouzely představivost a fascinovaly veřejnost. Jediným zdrojem mincí pro ty kdo chtěli vlastnit některé z pokladů potopených na mořském dně, byly občasné nálezy mincí vyplavených na plážích. Rozvoj potápění a potápěčské techniky v 50. letech 20. století s sebou přinesl nárůst zájmu o vraky a umožnil vyzvedávání jejich cenného nákladu. Sbírání mincí z vraků má svá specifika a propojuje námořní historii s numismatikou.

Mince z vraků, to nejsou jen španělské reály. Na své si přijdou i sběratelé antických, holandských, indických nebo čínských mincí. Z hlubin byly vyzvednuty dokonce i moderní zlaté investiční mince, ingoty nebo zlatý prach. Své příznivce mají i mince zasazené ve špercích nebo šperky přímo vyráběné ze zlata a stříbra ležícího po staletí na dně moře. Všechny poklady ze slavných vraků nekončí v muzeích. Část z nich náleží nálezcům, tedy za předpokladu, že při hledání a vyzvedávání pokladu dodrželi všechny zákonné podmínky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.