Valdštejn Portrétování generalissima
Samotné příjmení, bez křestních jmen, titulů a hodností, zcela postačí, aby oživilo temnou, monumentální postavu našich a evropských dějin.
Nikdo z historiků, zabývajících se třicetiletou válkou, nemohl pominout Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, knížete Frýdlandského a vévodu Meklenburského, císařského nejvyššího polního hejtmana, generála Oceánského a Baltického moře, držitele řádu Zlatého rouna. A přesto zbývá v interpretacích jeho osobnosti něco nedopovězeného, co tam už asi zůstane trvale.
Na začátku nic nenasvědčovalo, že se Valdštejn v ymaní z osudu odpovídajícího jeho nepříliš nadějné v ýchozí pozici. Pocházel sice ze starého českého panského rodu, ale neměl majetek, který by stál za řeč, ani spolehlivou protekci. Ze životních cest, které se člověku v jeho situaci nabízely, si v ybral tu vojenskou. Na uherském bojišti, na samém začátku 17. století, získal ve srážkách s Turky základní znalosti vojenského řemesla. Jako profesionální válečník, „krýksman“, je pak v následujících letech využívala dál rozvíjel. Jeho ctižádostivá povaha se však nemohla spokojit s nějakou průměrnou kariérou, a proto se rozhodl prosadit za každou cenu. Jedním z důležitých kroků na této cestě byla konverze ke katolické víře, jiným pak svatba s bohatou, o pár let starší vdovou, a dalším logickým krokem bylo získání plukovnického patentu. V hodnosti plukovníka
ho také zastihl počátek stavovského povstání proti Ferdinandu II. K vůdcům povstání cítil silnou nedůvěru a další v ý voj ho přesvědčil, že to byla nedůvěra oprávněná. Svůj Rubikon překročil roku 1619, když ujel do Vídně k císaři i s pokladnou moravských stavů. Vsadil všechno na úspěch císařské strany a jeho sázka v yšla. Časem mu dala vše po čem toužil, slávu, respekt, tituly, moc i bohatství. Neukojitelná ctižádost mu nakonec přinesla také smrt z rukou spiklenců, plnících tak císařovo tajné přání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
20 Kč 2012 Nová varianta dvacetikoruny
Česká národní banka rozšířila počet verzí dvacetikorunových mincí v oběhu. Od října loňského roku vydává dvacetikoruny s nepatrně upraveným složením svrchní mosazné vrstvy.
Pro občany to neznamená žádnou změnu. S nově vyrobenými mincemi zaplatí za zboží a služby stejně jako se staršími dvacetikorunami, které zůstávají v platnosti.
Nové dvacetikoruny se od těch dříve vyrobených liší poměrem mědi a zinku v mosazi, která tvoří svrchní vrstvu mince. Rozdíl mezi oběma dvacetikorunami odhalí pouze náročná chemická expertíza.
Úpravu parametrů dvacetikoruny ražené od roku 2012 si vyžádala změna v nabídce dodavatelů materiálu pro její výrobu. Zahraniční mince ražené z obdobného materiálu jako je naše dvacetikoruna se v minulosti přestaly vyrábět, a proto došlo k výraznému zmenšení počtu a nabídky potenciálních dodavatelů střížků pro výrobu mince se stejnými parametry, které měla původní dvacetikoruna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
