Bitva národů u Lipska (16. až 19. října 1813) – největší bitva napoleonských válek, do které se zapojilo přes půl milionu vojáků. Proti armádě francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta se postavila spojená vojska Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska.

V důsledku početní převahy spojenců utrpěl Napoleon u Lipska drtivou porážku. Přesto si na některých úsecích bojiště jeho oddíly vedly úspěšně a první den bitvy připomínal patovou situaci. Útok více než sto třiceti tisíců spojeneckých vojáků totiž císařští odrazili. K nejprudšímu střetu došlo až 18. října, kdy po mohutném náporu koaličních armád, který vyústil v intenzivní devítihodinový boj, Napoleon poznal bezvýchodnost situace a zahájil ústup. Stovky jeho vojáků pak zahynuly při snaze překonat rozvodněnou řeku Elster, poněvadž francouzští ženisté předčasně zničili ústupové mosty. Po neúspěšném tažení do Ruska, kdy Napoleon přišel téměř o celou armádu, předznamenala bitva u Lipska konec první neomezené diktátorovy vlády. Koaliční vojska vstoupila na území Francie a brzy obsadila Paříž, Napoleon následně abdikoval a byl poslán do vyhnanství na ostrov Elba.

Nepřehledná politická situace ve Francii, hospodářský úpadek i nostalgie po slavných dobách, umožnily Napoleonovi stát se ovšem císařem podruhé. Jeho zarytá snaha získat zpět bývalou moc a slávu vyústila až k bitvě u Waterloo. Tam byl Napoleon 18. června 1815 definitivně poražen a zbytek života strávil v internaci na ostrově Svatá Helena.