Bitva u Malešova (7. 6. 1424) – jedna z nejkrvavějších bitev husitských válek. Oddíly hejtmana Jana Žižky z Trocnova v ní porazily početnější vojska husitského pražského svazu a jeho katolických spojenců. Vítězství Žižka využil strategicky: po obsazení Kutné Hory a několika dalších měst přitáhl ku Praze, která raději požádala o mír.

Městys Malešov, který se nachází ve Středočeském kraji nedaleko Kutné Hory, je spojen s několika důležitými historickými událostmi. Patří k nim i bitva, v níž se střetla vojska svatohavelské koalice s oddíly hejtmana Jana Žižky z Trocnova. Koalici tvořily hlavně síly husitského svazu Pražanů, původních Žižkových spojenců a katolické branné moci nazývané landfrýd. Husitský hejtman, známý svým smyslem pro taktiku a improvizaci, se i v tomto případě musel vyrovnat s početní převahou protivníka. Žižka dokázal obratně manévrovat a strategicky využívat terénu ve svůj prospěch. Je pravděpodobné, že i tentokrát místo střetu soupeřům vnutil. Přesto, že se důvěryhodný popis bitvy do současnosti nedochoval, jisté je, že výsledek dopadl pro koaliční vojska tragicky. Pražský svaz prakticky přestal existovat a východočeští husité získali vliv nad Kutnou Horou a dalšími městy. Vítězství je posílilo také morálně, naopak Praha se musela vyrovnávat s hrozbou přímého útoku Žižkových vojsk. Proto město raději vyslalo husitského kněze Jana Rokycanu, který s hejtmanem vyjednal mír.