Náprstkovo muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur představuje jednu ze stálých expozic pražského Národního muzea. Založeno bylo v roce 1862 českým vlastencem a mecenášem Vojtěchem Náprstkem (1826 – 1884). Sídlí na Betlémské náměstí v katastru Starého Města pražského. Zakladatel instituci odkázal celý majetek, včetně 46 tisíc knih a 18 tisíc fotografií.
Vojtěch Náprstek se narodil 17. dubna 1826 v Praze. Jeho rodiče si na Starém Městě pražském, nedaleko Betlémské kaple, koupili dům U Halánků s pivovarem a vinopalnou. Jeho rodiče se jmenovali Fingerhutovi a sám Náprstek (křestním původně Adalbert) přijal počeštěné jméno až v roce 1880. Přesto, že jeho otec zemřel záhy, matka se o rodinu dokázala postarat a dokonce synovi umožnila studovat na gymnáziu. Tam se Náprstkovým profesorem stal filolog a spisovatel Josef Jungmann, který v něm posiloval vlastenecké cítění. Náprstek už v té době organizoval setkání českých patriotů, jimž poskytoval zázemí v domě U Halánků.
V roce 1846 odejel na přání matky studovat práva do Vídně. V hlavním městě monarchie se o dva roky později stal aktivním účastníkem revolučního vření. Po potlačení nepokojů se rozhodl pro emigraci: nasedl na zaoceánský parník a vydal se objevovat Ameriku. V Novém světě se živil v různých profesích jako řemeslník, tlumočník, později si v Milwaukee otevřel knihkupectví, které se stalo krajanským střediskem českých vystěhovalců. Účastnil se dalekých výprav, které v něm probudily zájem o původní národy a jejich kulturu. Po devíti letech mu rakouské úřady umožnily návrat do Prahy a Náprstek se znovu činorodě zapojil do všeobecné osvěty. Jeho dům se opět a v ještě větší míře stal centrem setkávání české pokrokové inteligence, vlastenců, vědců, umělců, konaly se tam přednášky i výstavy. V roce 1862 v něm Náprstek otevřel České průmyslové muzeum, kterým veřejnost seznamoval s novinkami, jež přinášel technický pokrok. Rozrůstala se také původní Náprstkova sbírka umění původních severoamerických národů, když další exponáty přiváželi čeští cestovatelé a badatelé z celého světa. Byli mezi nimi například Emil Holub, Alberto Vojtěch Frič, Enrique Stanko Vráz nebo orientalista Bedřich Hrozný a další. S přibývajícími exponáty vyvstala otázka jejich umístění. Tu Náprstek vyřešil postavením nového domu vedle pivovaru, který slouží dodnes a nese název Náprstkovo muzeum.
