Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Alžběta II. 60. rok mincování
Když jsme volili příběh Alžběty II. jako hlavní téma tohoto čísla, uvědomovali jsme si,
že článek o mincích s portrétem této panovnice bude jen vstupní bránou k tématu.
Ale teprve tehdy, když jsem se začal o problematiku podrobněji zajímat, jsem si uvědomil, že mincování této panovnice zaujímá ve světě mnoho prvenství. Tolik, že by jejich popis
a rozbor přesáhl rozsah článku, speciálního čísla, ale i obsáhlé knihy.
Důvody pro tento stav jsou nasnadě. Když Alžběta II. nastoupila v roce 1952 na trůn po svém otci Jiřím VI., zdědila monarchii, která ještě stále vlastnila řadu kolonií. Přestože se koloniální systém za vlády Alžběty II. definitivně rozpadl, ještě velmi dlouho se v koloniích razily mince s královniným portrétem. Britské koruně však dodnes zůstávají korunní dependence, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému
panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě. Ani ta se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými
zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.
Celkem byly peníze s portrétem Alžběty II. vydávány v 78 zemích světa. S přihlédnutím k šedesátiletému vládnutí se nelze divit, že její ražby jsou prakticky nespočitatelné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012