Nataša Gollová Úvodní titul Kalendária 2012
Medailon věnovaný stému výročí narození české herečky Nataši Gollové má v produkci Pražské mincovny osobitý význam. Je totiž prvním titulem v rozsáhlé ročníkové sbírce Kalendárium 2012.
Nataša Gollová je právem považována za jednu z největších hvězd československého filmu. Její hvězda zářila především v třicátých letech minulého století, ale řadu povedených rolí ztvárnila i v letech válečných. Kdo by neznal dnes už klasické komedie Eva tropí hlouposti, Kristián nebo třeba Hotel Modrá hvězda? Pozorně si je musel znovu zhlédnout i sochař a medailér Josef Oplištil, který se jimi a dobovými fotografiemi nechal inspirovat při zpracování sádrového modelu budoucího medailonu. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat,
jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal autor a přiznal, že právě z toho důvodu nebylo jednoduché zachytit ten správný výraz tváře. Než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ doplnil.
„Na portrétní straně je Gollová zachycena s typickým účesem, takzvanou lehanou vlnou. Mincovní okraj vpravo opisují letopočty jejího narození a úmrtí (1912–1988), vlevo je
pak vyraženo jméno a příjmení herečky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
