20 birr, Lucy, 2007 Etiopská miléniová mince
Můj vztah k africkým mincím je čistě laický. Líbí se mi, pokud mají výraznou ražbu, ze které lze vyčíst příběh, a ocením, pokud jsou z kovu, který je mi nejbližší, to znamená ze stříbra.
Občas si nějakou přivezu sama ze svých cest a skutečně výjimečně si ji objednám u afrických přátel. Tentokrát jsem zatoužila po stříbrné miléniové minci z Etiopie, možná proto, že je má jednoznačnou symboliku a mimořádné provedení. Získala jsem ji do svého držení několik dní před svými lednovými narozeninami a je tak nádherná, že jsem si ji zařadila do sekce unikátních afrických artefaktů, společně se šperky.
Je jako i šperk balena. V samostatné modře vypolstrované mincovní krabičce, v plastové folii a bankovním certifikátem autenticity. Na averzu je oficiální logo etiopského milénia, což je zrnko kávy, tedy plodiny, kterou Etiopie dala světu a pochopitelně oficiální logo Národní etiopské banky. Doprovodný text je dvojjazyčný, amharský a anglický. Na reversu je pak zachycena jedna z nejzajímavějších světových fosilií, tzv. Lucy, což jsou kosterní pozůstatky předchůdce člověka staré 3,2 milionu, neboť se Etiopie s hrdostí prezentuje
jako kolébka lidstva. Jejich popis je opět amharský i anglický.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
