ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Řád templářů Au Proof

Řád templářů – Chudí rytíři Krista a chrámu Šalomounova, tak zněl název nejmocnějšího a nejbohatšího středověkého křesťanského rytířského řádu. Vznikl pravděpodobně v roce 1118, aby chránil poutníky proudící do křižáky dobytého Jeruzaléma z přístavního města Jaffa (dnes část Tel Avivu). Postupně se z templářů stala obávaná síla a jejich úkolem se byla také obrana Jeruzalémského království. Tamní panovník Balduin II. jim jako sídlo daroval mešitu Kubbat as-Sachrá na hoře Moriah, kde kdysi stával chrám krále Šalomouna. Právě název templáři byl odvozen od latinské podoby slova chrám – templum. Objekt Kubbat as-sachrá, známý také jako Skalní dóm, křižáci pojmenovali templum domici, tedy chrám Boží. Typickým templářským oděvem se stal bílý plášť s velkým červeným křížem.

Církví byl řád oficiálně uznán až v roce 1129 na koncilu v Troyes. Templáři tvořili poměrně nezávislou organizaci, ta sice podléhala papeži, ale ani on nemohl příliš zasahovat do jejich vnitřních záležitostí. Význam řádu na Blízkém východě začal upadat po bitvě u Hattínu v roce 1187, kde sultán Saladin drtivě porazil křižácká vojska a křesťany začal vytlačovat i z dalších míst. Templáři se přesunuli do Evropy, kde dál tvořili uzavřenou a dobře organizovanou společnost (částečně dál působili i na Blízkém východě). Z původních bojovníků se stali také výborní obchodníci, kteří bohatli na výměně zboží mezi Evropou a Svatou zemí i na křižáckých taženích. Pro platby užívali propracovaný bankovní systém. Jejich vzrůstající moc však byla trnem v oku francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému, který byl navíc ve sporu s papežem. Likvidace řádu pro něj byla lákavá: zbavil by se vlivné a nečitelné organizace, jež si žila prakticky vlastním životem, a získal i její obrovský majetek. Král nejdříve s malým úspěchem vyvíjel tlak na papežskou stolici, aby členy řádu exkomunikovala z církve, zároveň podporoval kampaň sloužící k jejich diskreditaci a nakonec přistoupil k násilné likvidaci templářů. 13. říjen 1307, kdy začalo nekompromisní zatýkání rytířů Templu, vešel do dějin jako černý pátek. Po dlouhém věznění bylo prvních čtyřiapadesát templářů v roce 1310 upáleno, samotný řád byl o dva roky později zrušen. Velmistr Jacques de Molay a preceptor Geoffroy de Charnay byli po popření svého obvinění upáleni v Paříži až v roce 1314. Ne všude ale byli templáři tak krutě pronásledovaní jako ve Francii. Mnoho jich přešlo do jiných nebo nových křižáckých řádů, jakým byl třeba v Portugalsku založený Řád Kristův, známý jako Militia christi.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách

Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.

Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.

Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

100 LET OD ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY 500 Kč 2016

Na rozdíl od mincí 200 Kč jsou mince 500 Kč vydávány v pravidelném množství jednoho motivu ročně.

I v emisním období 2016-2020 bude pokračovat vydávání mincí nominální hodnoty 500 Kč, k jejichž emisi došlo za existence České republiky poprvé v roce 2011 (mince ke 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena), devatenáct let od emise poslední československé pamětní mince nominální hodnoty 500 Kčs (mince k 100. výročí československého tenisu).

I když na rozdíl od cyklů zlatých mincí (Deset století architektury, Hrady...) není jejich emise označena jako cyklus, fakticky mají také povahu určitého volného cyklu či řady se společným tématem. V letech 2011-2015 vydala Česká národní banka (dále ČNB) pět mincí s motivy významných českých kulturních osobností a v letech 2016-2020 půjde o motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatné ho československého státu. První mincí této nové řady a současně první pamětní mincí roku 2016 je mince 500 Kč k 100. výročí založení Československé národní rady, kterou vydala ČNB 10. února 2016 na základě vyhlášky č. 30/2016 Sb.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.