Relikvie sv. Václava - I. - 1 Oz zlato b.k.

Svatý Václav (kolem roku 907 – 28. září 935) – kníže z rodu Přemyslovců, mučedník a hlavní patron české země, symbol české státnosti.

Datum narození legendárního knížete není známo a s jistotou nelze určit ani rok jeho úmrtí. Starší literatura uvádí letopočet 28. září 929, dnes se historikové přiklánějí spíše k roku 935. Rodiči Václava byli kníže Vratislav I. a jeho manželka Drahomíra. Jeho dědeček kníže Bořivoj I. byl první historicky doložený přemyslovský kníže, babička svatá Ludmila jej vychovávala na hradě Tetín.

Na český trůn usedl mladý Václav po smrti svého otce v roce 921. Zpočátku ovšem vládl pod poručnictvím Ludmily. Ta však byla v září téhož roku zavražděna a poručnictví se ujala Drahomíra. Jako samostatný vládce začal Václav vystupovat už v roce 922. O dvě léta později pak nechal na Pražský hrad převézt ostatky své babičky Ludmily z Tetína. Václav podporoval křesťanství, legendy ho líčí jako velmi zbožného člověka. Opozice, reprezentovaná hlavně jeho mladším bratrem Boleslavem, mu vyčítala jeho přílišnou vazbu na Sasko, kterému české knížectví odvádělo daň. Nevraživost vyvrcholila až Václavovou vraždou ve městě Boleslav, kam ho jeho bratr vylákal. Hned poté i se svou družinou obsadil Pražský hrad a nechal se vyhlásit za knížete. Boleslava však nejspíš dostihlo svědomí, protože brzy nechal Václavovo tělo převézt do nově postaveného Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Václavovi lidé připisovali zázraky, byl chápán jako nebeský vládce a ochránce českého státu, jeho kult se brzy rozšířil až do ruskojazyčných oblastí Evropy. Karel IV. nechal vyrobit svatováclavskou korunu, která se stala symbolem české státnosti. Dnes je jako relikvie nevyčíslitelné hodnoty uložena v Chrámu sv. Víta.

Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.